Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Anketa

Která současná politická strana by od vás dostal hlas u voleb?

Celkem hlasů:
5155
Hlasování začalo:
21. 7. 2020
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Váš nejoblíbenější politik od Sametové revoluce?

Kdo, nebo co nás v současnosti nejvíc ohrožuje?

Co si myslíte o současné vlně imigrace?

Návštěvnost

Návštěvnost:

Počítadlo přístupů

Panoramatické Foto

Panoramatické fotografie

      Prodejna v Chebu-zrušena v březnu 2011Prodejna Sokolov

Prodejna SokolovProdejna v Chebu

Prodejna Sokolov

Facebook

Azbestu na Facebooku

Aktuální počasí

Počasí dnes:

28. 3. 2024

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 8 až 4°C.

Přehrát/ZastavitDalší

Svátek

Dnes je 28.3.2024

Svátek má Soňa

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Zelený čtvrtek
  • Den učitelů

Zítra má svátek Taťána

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Velký pátek

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Obsah

 

Druhý den v Manausu-muzeum, tržnice, atd.
 
Druhý den v Manausu (20.1.2010) jsme ráno vstali na opět chutnou snídani a po ní jsme šli opět cournout po městě.
 
 
 
Měli jsme v úmyslu navštívit Muzeum Amazonia, ale zjistili jsme, že se bylo námi trefeno zrovna do polední pauzy (z toho čtenář snadno pochopí, jak časně jsme vstávali) a tak jsme namířili do města.
 
.
 
Dokoupili jsme nějaké háky a olova, a zašli do přístavní rybí tržnice, což byl zážitek, jehož kvality bylo možno ocenit všemi smysly, co jich člověk má.
První, co člověk zaregistruje je charakteristický odér, který mají asi všechny rybí tržnice společný a to dokonce bez velkého rozdílu v tom, jde li o pobřeží řeky, či moře.
 
.
 
Musím ale uznat, že tato tržnice byla co se nosu týče o dost čuchatelnější, než třeba v Thajsku, ale i než v Kostarice.
 
.
 
Zvuků bylo neúrekom, protože prodejci se neustále překřikují ve snaze upoutat pozornost a přilákat potenciální zákazníky.
Dále pak slyšíte spoustu úderů a charakteristický zvuk škrábání ryb (tedy ne, že by ryby škrábaly nehtama o pulty, ale prodavači jim odebírali jejich slušivý kabátky), stejně, jako kravál spousty strojů.
Neustále tam pobíhali maníci s lodnama plnýma ryb a další s pytlem ledu, kterej pochopitelně nasypanej na vystavený ryby hraje velkou roli v jejich čerstvosti.
 
.
 
Hmatem jsme radši nic moc nezkoušeli, protože bylo všude evidentně slizko, ale jazyk by si říct dal,leč-vše bylo syrové.
 
.
 
Největší pastva tedy samozřejmě čekala na čivy zraku, tedy oči.
Tržnice se rozkládala na ploše tak půl hektaru. Byla to montovaná hala s plechovou střechou, která zejména akustické vjemy náležitě umocňovala ozvěnou a rezonancí..
 
 
 
Kam zrak dopadl, tam byly ryby a další vodní potvory.
 
.
 
Byla tu spousta Tukunare (okounů-na fotce jsou Tukunare Paca) a dalších kterých jména pochopitelně neznám.
 
.
 
Většina tedy ale bezesporu dravých, což u nás je zřejmě obráceně.
 
.
 
Buď bílou rybu nejedí, nebo se nevyplatí ji lovit z hlediska výtěžnosti, protože je nesmysl, že by bílé ryby bylo málo…co by baštili ti dravci?
 
.
.
 
Chvíli jsem se s kamerou a foťákem zastavil u maníka, co měl tak 150 kg, a filetoval Aarapaimy (Piraruku).
 
.
 
Ano-Arapaima Gigas, ta posvátná a bájná ryba, kterou na světě určitě chytil jediný muž a to český rek, který zachránil i Indii před tím, aby její obyvatelstvo zbaštil 70 kg sumec lidožravý.
To mne jen tak napadlo, co by asi takovej chudák dělal s dospělým člověkem a podle zvěstí se tehdy začali ztrácet lidé…..no nic náš slovutný geroj Indii spasil a tu obludu ulovil.
Nechám na čtenáři, jaký to mohlo mít asi vliv na obrovské řece, jako je třeba Ganga…
No…takže Arapaima Gigas, to je takový rybí vepřový, který se v Brazílii normálně pěstuje na farmách, coby masné plemeno.
 
.
 
Není teda žádnej problém si ji někde koupit a převézt někam na atraktivní lokalitu, kde může proběhnout dramatický zdolávání s řevem připomínajícím porodní bolesti a toto vše náležitě zaznamenat.
 
.
 
K tomu si přibájíte mnohakilometrovou pouť po Amazonii a útrapy s ní spojené..:-)
Hrdinství a jedinečnost je hned na DVD hmatatelné a vypadá prosťáčkovi, jako realita…kolik jich takových prosťáčků je?
Odpovím si sám-evidentně mnoho.
 
Arapaimího masa bylo na tržnici metráky a i v jídelnách jsme ho běžně jedli v různých úpravách, protože je to celkem dobrota a není to nijak drahý-stojí to úplně stejně, jako třeba hovězí, brokolice, brambory, rajčata, vejce, cokoli si naložíte na talíř, tak vám zváží dohromady a platíte prostě jednotnou cenu za váhu.
 
...,
 
Normální porce vyjde tak na 7-10 reálů (počítej přibližně 1reál=10kč).
Ryby jsou v Brazílii podstatnou součástí stravy, ale rozhodně nejvíc masa bylo asi hovězího.
K tomu všudypřítomný špagety, rýže, ne moc dobrý housky z bílý mouky, různý další těstoviny a hlavně hodně zeleniny, což jsem kvitoval s povděkem.
 
Strávili jsme na tržnici asi hodinu a bylo se na co dívat, protože druhů ryb je například v Amazonii údajně mnohem víc, než ve všech mořích světa.
 
Pak jsme vyšli ven na denní světlo, a protože celá tržnice je vychlazená neustále dosypávaným a po roztátí kanálem odtékajícím ledem, dostali jsme těžkej úder od slunce a vlhka, což jsou v Brazílii veličiny vyskytující se v enormním množství.
 
.
 
Pocourali jsme se ještě kolem vnější tržnice, kde bylo zajímavé třeba to, že v jednom stánku prodávali lisovanej tabák ve špalkách (moc hezky to vypadalo a já to tipoval na sušený maso, nebo salám) a zamířili do jedné z oblíbených jídelen na gábl.
 
.
 
Po náležitém nacpání bříšek jsme zamířili do Muzea Amazonico, kde jsme za volné vstupné shlédli expozici ne příliš obsáhlou, ale zajímavou, která má i slušnou vypovídací hodnotu, což jsme si měli za pár dní možnost ověřit v reálu v divočině.
 
.
 
Různé samo-dlabo nádobí, rituální předměty, nádherné foukačky (až pět metrů dlouhý) se šipkami, které se máčejí v kurare což je jed, který ochromí svalstvo.
 
.
 
Luky a šípy, hudební nástroje, nádobí a hračky, obrázky ze života domorodých indiánů.
 
..
 
Prostředky domácí potřeby, jako třeba proutěnej futrál na maniok-mouka získávaná z dřeně kmenů maniokovníku.
 
.....
 
 
Nebo prostředky na výrobu paríni-mouka pražená se strouhaným uzeným. Jedí to tam skoro ke všemu.
 
.
.
.
 
Po návratu na hotel jsme provedli úspěšně odpolední siestu a kluci pak jeli k majiteli lodi zaplatit zálohu za služby o nichž jsme netušili, jaké že budou…
 
Já se věnoval gučingu a ošetřování puchejřů na noze rozedřený od debilní sandály, ve který se jinak ale zase úžasně chodí.
 
..
 
Večer jsme zašli na náměstí, které bylo hned u Teatre Amazonas, na nějž jsme měli výhled z okna.
 
.
 
Divadlo založili kdysi v asi sedmnáctém století nadšení kaučukoví magnáti a je s podivem, že v té době v Manausu skoro nic jiného nebylo.
 
.
 
Asi se rádi bavili a s chutí nechali spočinout pohled na lepých indiánkách zde tančících.
 
.
 
Vedle náměstí byla zajímavá hospůdka, ve které bylo brutální horko, které jsme balancovali lahváčema, jež nám nosil správně voraženej kulhající pingl.
Pokaždý přinesl piva, každýmu ho otevřel otvírákem zavěšeným u pasu a pak po hostovi bez rozpaků hodil zátku.
Čuměli jsme jako puci, ale jako češi oplývající smyslem pro humor, jsme se vzápětí rozchechtali a fór ocenili.
Tím jsme si ho poměrně získali a pozornost nám věnovaná, byla adekvátní.
 
Když jsme doplnili tekutiny, odebrali jsme se na hotel, kde bylo námi pokračováno z vlastních zásob, kterými jsme zaplnili ledničku na našem pokoji víc, než uspokojivě.
 
.
 
Pivo je v Brazílii celkem pitelné, i když kvalit piva českého nedosahuje.
Rozhodně je lepší, než třeba piva, která koupíte v Itálii.
 
Když jsme se náležitě zmohli i za pomoci „kašásy“, což je místní bílej rum, tak jsme si připlácli postele na záda, naštelovali aircondition na příjemnou teplotu a odebrali se do říše snů.
 
 
 
 
 
Petr Hahn

Ahoj-vítej na mých webových stránkách.

Krátce se představím a víc si o mně přečteš na webu v životopisu.

Jmenuju se Petr (to je údajně skála) Hahn (to je určitě německy kohout), ale vlastně všichni, kdo mne znají mi říkají – Azbest. To je přezdívka, kterou jsem dostal někdy kolem r. 1985 na vandru.

Z rubrik na webu vyplývá, že mne baví muzika, příroda, cestování, rybařina (hlavně momentálně feederové závody od r.2004), vodáctví, poezie, psaní, a některé další věci, na které se možná časem i zde dostane.

Mám osobní problém při kontaktu s blbostí, hajzlovstvím, levičáctvím (i když s politikou tak nějak komplet), nespolehlivostí, lhaním, ……bohužel se s tím vším dnes a denně setkávám a občas mi nedá to nekomentovat, nebo si z toho aspoň dělat srandu.

Některé texty, které uznám za zajímavé, vtipné, nebo jinak přínosné otiskuju i od jiných autorů-někdy i z anonymních přeposílek.

Jsem tvor společenský, ale nějak nemám kliku, takže žiju sám.

Stránky už běžely víc než rok na jiném redakčním systému, ale tyhle mi vyhovují více a taky se mi víc líbí.

Přeju příjemný pobyt, a pokud Tě něco zaujme, máš možnost se zeptat, nebo komentovat v pokecu.

Takže……VEJDI