Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Anketa

Která současná politická strana by od vás dostal hlas u voleb?

Celkem hlasů:
4058
Hlasování začalo:
21. 7. 2020
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Váš nejoblíbenější politik od Sametové revoluce?

Kdo, nebo co nás v současnosti nejvíc ohrožuje?

Co si myslíte o současné vlně imigrace?

Návštěvnost

Návštěvnost:

Počítadlo přístupů

Panoramatické Foto

Panoramatické fotografie

      Prodejna v Chebu-zrušena v březnu 2011Prodejna Sokolov

Prodejna SokolovProdejna v Chebu

Prodejna Sokolov

Facebook

Azbestu na Facebooku

Aktuální počasí

Počasí dnes:

1. 4. 2023

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 8 až 12°C. Noční teploty 6 až 2°C.

Přehrát/ZastavitDalší

Svátek

Dnes je 1.4.2023

Svátek má Hugo

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den ptactva

Zítra má svátek Erika

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Mezinárodní den dětské knihy

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Obsah

Díl dvanáctý-Santa Isabel
Poslední rybářské pokusy jsme absolvovali kolem vesnice Santa Isabel.
Odpoledne jsme byli s dalším profesionálním průvodcem vláčet.
Odjel s náma několik kilometrů proti proudu a objížděli jsme poměrně velkej ostrov.
 
.
 
Bylo několik úspěchů, ale zase jen pirani a sem tam tukunare.
Když se začalo nebe mračit, tak průvodce nekompromisně nařídil odjezd, ale neunikli jsme dešti, takže jsme zase jeli v ukrutným lijáku, kdy nás bičovaly provazy vody a ani tenhle frajer se s tím moc nemazlil, takže celkem hustej zážitek.
 
.
 
Po odpočinkový pauze na barce a konzumaci nějakýho proviantu nás vyvezl na sumce.
Odjeli jsme k jinýmu ostrovu, kde jsme se ukotvili u stromu ležícím ve vodě a nahodili jsme všichni tři sumčáky.
Protože nahazování bylo spojený s minimem prostoru za náma, tak byla docela komedie, když jsme se několikrát vzájemně přehodili a smotali se do copu.
 
.
 
Záběry se měly konat do dvaceti minut, jinak že budeme měnit lokalitu.
Rybí aktivita nebyla, takže jsme vyrazili jinam.
U jinýho ostrova nachlup stejnej flek a tak jsme to tam zase poslali.
Občas bylo vidět jemný chvění vlasce a po vytažení vždy hák dočista oholenej od Piraň, takže nabodnout další podkovu z jejich příbuzný a znova.
 
.
 
Tak to bylo asi pětkrát.
Pak jsem měl skutečnej záběr.
Přišlo škubnutí a prut začal tancovat o bortu.
Nevěděl jsem, jak se to tady řeší a jestli se pirarára nechává zažrat, ale na komunikaci s gajdou za pomoci mé brilantní Brazilštiny nebyl čas.
Měl jsem strach, abych něco neprošvhnul, tak jsem bafnul sumčák, napálil to hned a prošvihnul jsem jedinej záběr od sumce, kterej jsme za celou dobu měli.
 
.
 
Drtil jsem skrze zuby kletby a proklínal komunisty posílaje je do horoucích pekel a i jinejch prostor, protože za to pochopitelně mohli právě tyhle svině.
Nejhorší na tom byla skutečnost, že nebylo komu vynadat a tak jsem zkroušeně žmoulal cigáro a popíjel Brahmu z plechovky-ani mi to nechutnalo, jak jsem měl po náladě.
Byla už tma a kluky to nebavilo-taky proto, že si u našeho člunu dali dostaveníčko amazonský komáři.
Přiletěly celý famílie a rodiče ukazovali mladejm, jak se českým turistům správně pije krev.
 
.
 
Mladí cucáci se rychle zaučili a šlo jim to náramně.
Krev nám ubejvala kvapem a i když jsme se snažili ji doplňovat pivem značky Brahma a Skol, nebylo to nic platný, tak jsme zatroubili k ústupu.
Noc byla dost slušně černá, ale hvězdy byly nádherný-škoda, že to nešlo fotit.
Obdivovali jsme průvodce, jak se v tý tmě dokáže orientovat ve změti ostrovů a slepých ramen.
Nakonec jsme skutečně dorazili do Santa Isabel, ale OUHA!-barka byla pryč.
Představa, že nám ten hajzl Porco Granje vzal dráhu i s vybavením, penězi a doklady, v nás vyvolávala vražedný choutky, ale naštěstí průvodce barku našel v jiný zátoce, kam to pako přejelo, aniž by nám bylo předem cokoli řečeno.
Je možný, že to s gajdou probral, ale cizí hovory neposlouchám zvlášť, když jsou ve svahilštině.
Tak jsme si dali ještě pivo a cigáro v hamaku, probrali jsme ve stručnosti den a pak jsme konečně usnuli přesto, že dementi zase nechali asi do dvou ráno nahozenej motor, aby mohli čumět na bednu.
 
.
 
Při vyjíždění totiž ráno neukočírovali loď, která zajela bokem do břehu a tím přervali o větve koaxiál, kterej jsem jim před pár dny zlámal.
Takže ho celej vyměnili a ta prokletá televize jim zase chodila.
Nechtělo se mi opakovat stejnou fintu, tak jsem zaťal zuby.
Už se zdálo, že jim ji v noci budeme muset poslat do Rio Negra, ale jelikož jsme ekolozi, museli jsme to vydržet a čuchat vejfuk za kraválu motoru.
 
.
 
Ráno, když jsme se probudili, se přehnal tropickej rychlodeštík a krásně vyčistil vzduch.
Na molu jedna indiánka prala pomocí šutru a klacku prádlo a na zaparkovaným voru partička domorodců čistila ryby.
 
.
 
Vzal jsem kameru a foťák a vydal se na poslední obhlídku vesnice.
Ráno se totiž sjížděly ze všech stran loďky a svážely děti do školy.
Děti i tady musejí mít do školy uniformu , což mi celkem vyrazilo dech a tak jsem si řekl, že tu školu budu muset za provozu prozkoumat.
Věděl jsem, že tam učí manželka Aliho (porco granje) a zároveň sestra Lane.
Jejich skvělá maminka tam navíc vaří, takže mě zná vlastně veškerá generalita této Alma Máter.
Ředitelka, učitelka a vychovatelka v jedné osobě a kuchařka, školnice i uklizečka v osobě druhé.
Škola bylo takové velké podium zastřešené a ohrazené se zázemím, ve kterém bylo skladiště a kuchyně.
 
.
 
Vstoupal jsem po schůdkách a vkročil do školy-třídy.
Učebna byla plná dětí různého věku (večer funguje jako večerní škola pro dospělé, kteří mají zájem naučit se číst, psát a počítat).
Tabule byla na druhé straně, takže ke mně seděly zády.
Bylo jich kolem třicítky a zvědavě si mne prohlížely.
Chovaly se tiše a disciplínovaně, ale zvědavost z nich čišela.
Pozdravil jsem potichu „bon džía“.
 
.
 
Zpátky mi zaznělo sborové „bon džía“ tak nahlas, až jsem se leknul.
Učitelka a má potenciální švagrová (ona i porco granje mi pořád dohazovali Lane, coby svobodnou a nezadanou)
 
.
 
mne vesele přivítala a dětem představila coby vzácnou návštěvu ze vzdáleného srdce Evropy.
Pak nastal šok.
 
.
 
Děti na povel povstaly jako jeden muž a zapívaly mi píseň na uvítání způsobem, za který by se Alexandrovci vůbec nemuseli stydět.
Byl jsem tak konsternován, že jsem si až v půlce vzpomněl pustit kameru.
To už jsem stál vepředu u tabule, kam mne učitelka pozvala.
 
.
.
 
Píseň opěvovala krásy Brazílie a vítala mne v jejím náručí, na konci byla vyjádřena naděje, že se opět vrátím a budu mezitím slávu Brazíie šířit po celém světě.
Bylo to docela dojemný a hrozně milý, tak to ti cvrčkové brali vážněJ)
Tak jsem prošel celou školu, v kuchyni jsem se přivítal s její šéfkou, se kterou jsme se měli rádi, a pak jsem chvíli sledoval výuku.
 
.
 
Děti se učily malovat písmena podle předlohy a jeden klučík měl papír pootočený o 90 stupňů, takže písmeno leželo.
Otočil jsem mu ho správně a čekal, co bude.
 
.
 
Kluk se na mne zamračil a otočil ho zpátky naležato, načež začal úporně tvořit čáru.
 
.
 
Pochopil jsem, že čáru dokáže spáchat jen svisle a tak si papír otáčí místo toho, aby musel změnit pohyb ruky.
Jestli bude takhle psát celej život, tak se dost nadře:-).
U tabule trůnil na stole prastarý cyklostyl, na kterém se u nás kdysi množily samizdatové texty a po počítači pochopitelně ani památky.
Bylo jasný, že tohle je tady vrchol pokroku.
 
.
 
Krása.
Vepředu mne zaujala líbezná tvářička žákyňky s krásnýma očima a i když se styděla, tak focení přežila s úsměvem.
 
.
.
.
 
Ještě jednou jsem se cournul po vesnici a cestou zpátky jsem se s dětmi zašel rozloučit.
Pak už jsem šel na loď, protože se blížila chvíle odjezdu směr Manaus.
 
 .

"Vodojem"

Petr Hahn

Ahoj-vítej na mých webových stránkách.

Krátce se představím a víc si o mně přečteš na webu v životopisu.

Jmenuju se Petr (to je údajně skála) Hahn (to je určitě německy kohout), ale vlastně všichni, kdo mne znají mi říkají – Azbest. To je přezdívka, kterou jsem dostal někdy kolem r. 1985 na vandru.

Z rubrik na webu vyplývá, že mne baví muzika, příroda, cestování, rybařina (hlavně momentálně feederové závody od r.2004), vodáctví, poezie, psaní, a některé další věci, na které se možná časem i zde dostane.

Mám osobní problém při kontaktu s blbostí, hajzlovstvím, levičáctvím (i když s politikou tak nějak komplet), nespolehlivostí, lhaním, ……bohužel se s tím vším dnes a denně setkávám a občas mi nedá to nekomentovat, nebo si z toho aspoň dělat srandu.

Některé texty, které uznám za zajímavé, vtipné, nebo jinak přínosné otiskuju i od jiných autorů-někdy i z anonymních přeposílek.

Jsem tvor společenský, ale nějak nemám kliku, takže žiju sám.

Stránky už běžely víc než rok na jiném redakčním systému, ale tyhle mi vyhovují více a taky se mi víc líbí.

Přeju příjemný pobyt, a pokud Tě něco zaujme, máš možnost se zeptat, nebo komentovat v pokecu.

Takže……VEJDI