Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Anketa

Která současná politická strana by od vás dostal hlas u voleb?

Celkem hlasů:
5158
Hlasování začalo:
21. 7. 2020
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Váš nejoblíbenější politik od Sametové revoluce?

Kdo, nebo co nás v současnosti nejvíc ohrožuje?

Co si myslíte o současné vlně imigrace?

Návštěvnost

Návštěvnost:

Počítadlo přístupů

Panoramatické Foto

Panoramatické fotografie

      Prodejna v Chebu-zrušena v březnu 2011Prodejna Sokolov

Prodejna SokolovProdejna v Chebu

Prodejna Sokolov

Facebook

Azbestu na Facebooku

Aktuální počasí

Počasí dnes:

29. 3. 2024

obl

Bude polojasno až oblačno. Denní teploty 16 až 20°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Přehrát/ZastavitDalší

Svátek

Dnes je 29.3.2024

Svátek má Taťána

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Velký pátek

Zítra má svátek Arnošt

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Bílá sobota

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Obsah

DÍL   ČTRNÁCTÝ-Arapaima Gigas
 
Ráno jsem se probudil nepříjemně brzo, což znamená asi tak po čtyřech hodinách nekvalitního spánku.
Spal jsem na zemi na nějaký usmolený matraci s kusem hadru přehozeným přes sebe a se svýma svrškama pod hlavou, protože Ali-Porco Granje je skutečně luxusní hostitel.
Honza spal sice na kavalci, ale jinak to samý.
Tak jsem vystal a šel na záchod, protože jsem věděl, že na něj stejně budu muset ještě několikrát a že o něj bude bitka, protože sračka nás moc neopouštěla od tý doby, co jsme na barce dopili cassasu a neměli žádnej dezinfikátor na střeva.
 
.
 
Asi po hodině se začali probouzet ostatní a tak jsme se různě střídali na záchodě a ve sprše.
K snídani nebylo nic, protože nás nenapadlo si něco koupit a Porco byl prostě k ničemu.
Tak jsme se chystali vyrazit na arapaimu s tím, že Lani s námi nepojede, jak anoncovala.
Najednou si mě vzala stranou a povídala, že se mnou chce jet a pak i jít do hotelu, než odjedeme (odletíme).
Troch u jsem se divil,ale souhlasil jsem.
Nicméně to znamenalo, že nás pojede v pick-upu šest a teda na zadní ne moc široký sedačce čtyři.
 
.
 
Já seděl jako největší vedle řidiče, ale vzadu si to teda museli všichni bez rozdílu slušně vytrpět, protože cesta trvala hodně přes hodinu.
Navíc Porco jezdí jako prase a nevím, jestli nás chtěl ohromit svým autem, což byl dost novej a velkej pick-up Nissan, ale mne teda neuchvátil ani v nejmenším a Aliho způsob šoférování už vůbec ne.
Stupidní styl brzda-plyn, předjíždění v nepřehledných úsecích a machrování na starší a menší auta-prostě debil.
My jsme si s klukama komentovali jeho um a docela jsme se na jeho účet pobavili, i když on asi chtěl sbírat body.
Několikrát jsem po cestě Aliho upozornil, že jsme nesnídali a že chceme zastavit.
Minuli jsme několik občerstvoven a on stále tvrdil, že zná tu nejlepší.
Když jsme k ní dojeli, tak byla zavřená a další už po cestě nebyla.
Zase jsme ho milovali o něco víc…
 
Když jsme dorazili na místo, našli jsme trochu větší chatrč se zastřešenou halou.
Na stromě visela stažená kůže z arapaimy a vypadala dost působivě, tak jsme si s Honzou z ní vyškubali každej hrstku šupin.
 
.
 
Na třhu je prodávají trhovci na peníze a ještě jsou nehezky počmáraný.
Zřejmě umění...
 
Jakmile jsme vylezli z auta, kde běžela klimoška, vypuklo peklo.
Všechno nás začalo ukrutně svědit, ale žádný hmyz nebyl vidět.
Asi to byla alergie na slunce, která se v tropech někdy vyskytne neočekávaně, pokud je sluneční svit něčím specifický-třeba zkombinovaný se smogem.
Dá se tomu uniknout jen úplným zahalením, a nebo pobytem ve vodě.
 
Museli jsme to tedy vydržet a tak jsme rychle navázali pruty a vydali se pěšky k vodě, která byla vzdálena asi kilometr.
Ve městě jsme před tím nakoupili olova a háky a náš hostitel, kterému voda patřila nám dal několik ryb, které jsme naporcovali.
Nebylo v čem je odnést, tak jsem na všudypřítomném smetišti vzal dvě petlahve a uřezal jim hrdla.
Šli, jsme pak kus cesty terénem, kterej mi velice připomínal zmenšeninu Grand Canyonu a to jak vodou vymletým kaňůnkem, tak i barvami a tvary vymletin.
 
.
.
.
 
Když jsme dorazili k vodě, tak se dostavil šok.
Takovej kravál jsem u vody nezažil.
Arapaima má žábry i plíce a když se zvedne na hladinu k nádechu, tak při tom udělá značný kravál-asi jako když zaloví dost velkej sumec, nebo hodně velkej bolen.
 
No a tyhle rány a kola po nich bylo vidět každou chvíli.
Místo s přístupem k vodě tam bylo jen jedno, tak jsme se dohodli, že se vystřídáme a první nastoupil Roman.
Nabodl na hák podkovu z ryby a nahodil.
Ryby byly kolem aktivní, ale nástrahy si nic nevšimlo víc, než půl hodiny.
Zkoušel několikrát přehodit, ale pak mi znechuceně předal prut s tím, že radši zkusí vláčet a šel na roh, kam se dalo také k vodě dojít.
Chvíli vláčel a najednou se mu vyvalila Arapaima přímo pod nohama asi dva metry od břehu a zrovna pěkná, takže ta rána stála za to.
Roman okamžitě hlásil, že se tak leknul, že si může jít vyměnit prádlo…
 
Já jsem zatím nahodil sumčák, kde bylo jen olovo a hák s kusem ryby.
Okamžitě po dopadu na hladinu se udělala vlna a následoval brutální záběr a souvislý těžký tah.
Seřídil jsem brzdu a nechal rybu jít přes brzdu-ale se značným odporem šňůry.
Po několika vteřinách (asi tak 15 s) se ryba vypnula a byla pryč.
Stejně mi adrenalin stříkal i ušima, takže jsem nadšeně a vzrušeně řekl, že jsem nespotřeboval žádnej čas a tak to zkusím ještě jednou.
Nabodl jsem další nástrahu, protože tu původní podkovu si nějaká vodní příšera právě servírovala u dna na desertní talířek a především se spokojeným úsměvem.
Nahodil jsem do stejného místa a vzápětí přišel opět záběr o stejné síle a zuřivosti.
Tentokrát jsem nechal cívku volnější a brzdil ji podle citu rukou.
Trvalo několik minut, než jsem byl schopen rybu zastavit a získat nějaké metry.
Následoval další výpad a odvíjení.
Ryba je to hodně silná a bojovná.
Nevzdává se až do konce.
Zatím bylo velice nerozhodně a já se modlil, aby se nevyhákla.
Háku i šňůře jsem poměrně věřil a doufal jsem, že neselže ani mezičlánek mezi prutem a sandálema.
Ryba bojovala nesmlouvavě a z levé strany vody se přemísťovala postupně doprava.
Bohužel uprostřed vyčníval z dna kůl a já cítil, že to bude velká komplikace, pokud ryba zajede za něj.
Hrozilo dost značně, že se kolem kůlu omotá a to by dobře nedopadlo.
Naštěstí jsem si ale vzpomněl na jednoho statečného lovce a uvědomil si, že není nic snazšího, než ke kůlu doplavat, šňůru přeříznout a pak ji zase mimo kůl svázat, protože ten statečný rek toto provozuje pod potopenými kmeny na nádech.
Nakonec jsem ale arapaimu otočil a tak byl možno ji zdolávat normálně.
Dostal jsem ji nakonec ke břehu, kde začala neskutečně řádit a nebylo možno ji zachytit do boga-gripu.
Podal jsem prut nahoru na břeh Honzovi a chytil pletenku do ruky, abych rybu dostal do boga-gripu.
Následoval takový výpad, že kdybych s ním nepočítal a našponovanou šňůru nepustil, tak by mi v pohodě přeřízla prsty.
To se opakovalo asi 4x.
Nakonec jsem tlamu do boga-gripu dostal a snažil se rybu povytáhnout z vody kousek na břeh, abych ji mohl zbavit háčku.
Okamžitě tak zabrala, že jsem cítil, že ještě kousek a vyškubne mi kloub z ramene.
Boga-grip se totiž na rozdíl od šňůry pustit nedá, jelikož je připoután k ruce…
Po chvilce se mi podařilo rybu přece jen vyháčkovat, a abych ji netrápil, tak jsem s ní ani vůbec nepózoval a hned ji vypustil do vody.
 
.
 
Fotky proto nejsou nijak kvalitní ani pěkné, ale mně šlo opravdu o to, abych rybě neublížil.
Všemu přihlížel na břeh přišedši séf vody a po vypuštění ryby pozoroval bedlivě hladinu.
Asi po dvaceti vteřinách se několik metrů od břehu vyvalila z hlubiny obří bublina a on nám oznámil, že arapaima to má za sebou…:-(((
Nechtěl jsem tomu věřit a ptal jsem se proč????
Celé zdolávání trvalo tak čtvrt hodiny a já se skutečně snažil rybu vůbec nepoškodit.
Vysvětlil nám, že při velké námaze se stane, že se jí nějak pohádají ty dva dýchací systémy a ona zkolabuje-padne.
 
.
 
Bylo i z toho do breku a měl jsem po náladě.
Porco Granje se pak kus od břehu potápěl, až ji našel a vytáhl na břeh.
 
.
 
Bylo mi z toho tak smutno, že mne ani nenapadlo se s ní nechat vyfotit, i když už to bylo jedno, protože už bych jí neublížil.
Ali ji naložil na kolečko a vezl ji k domu s tím, že bude zpracována na maso.
 
.
 
Pak nastoupil Honza a hned po náhozu měl taky okamžitě záběr, ale nedobře přivázaný háček po chvíli z pletenky sklouznul a ryba byla pryč i s piercingem.
Další záběr už se nedostavil a tak jsme asi po další půlhodině skončili, protože se do nás pustili ještě kousaví mravenci.
.
Já byl šťastnej, že jsem arapaimu chytil, ale zároveň nešťastnej z toho, že to nakonec nepřežila.
Když vidím některé záběry s arapaimami a pózování s nimi, tak je mi jasné, že lovci si s jejich přežitím starost nedělají a že ty ryby s největší pravděpodobností na přežití šanci nemají-ale to pochopitelně divákovi zůstane utajeno a budou znít sladký kecy o starostlivosti.
Vydali jsme se zpět k autu a v přístřešku nám Lane uvařila tu hroznou sladkou brazilskou kávu.
 
.
 
Neměli jsme vodu a tak vytáhla z lednice umolousanou petku s mlékem-neznámo jakým.
Honza se znechuceně odvrátil, ale moje žízeň byla silnější, než obava z hygieny a tak jsem do sebe vyklopil asi půl litru na jeden zátah.
No co – dyzentérii už jsem měl tak jako tak a prostě jsem to neřešil.
Pak za náma pod střechu přišly strašně legrační, perličky a chtěly se buď kamarádit, nebo loudily něco do zobáku leč, my byli sami hladoví a těšili jsme se na odpolední snídani.
 
.
.
 
Po zpracování arapaimy, ze který si nenažranej Porco Granje koupil celou půlku jsme konečně nalezlo do auta a chudáci vzadu se museli zase narvat dovnitř, abych já je z venku zabouchnul.
Klimatizace-to je vynález!!!
Cestou jsme konečně zastavili na snídani a tím srovnali hodnoty v těle, protože mně už kontrolka svítila asi pět hodin.
Dojeli jsme k Alimu a došlo na doplacení částky za služby Alimu-za celou dobu.
Byl to pěknej balík, kterej jsme nejdřív museli vyzvednout v bance a radši jsme tam šli zase všichni, protože v Brazílii s velkým balíkem peněz o samotě je to často hodně o kejhák.
Snažil jsem se s Alim licitovat o ceně, ale nakonec se ho podařilo sunat jen o pár stovek přesto, že jsme poukazovali na téměř permanentní nepřítomnost profesionálních průvodců atd..
Navrhoval jsem, že mu prostě tolik nedáme, ale Roman vyslovil obavu, že by nás mohl někde natřít a my že bychom nazítří nemuseli taky z letiště odletět….tak jsme zaplatili.
Jen jsem mu dal podmínku, že nás ještě odveze do hotelu, což splnil a tak jsme se s ním konečně rozloučili.
Já mu v autě řekl, že jsem na lodi pohřešil svůj americkej nůž Colt, kterej si několikrát prohlížel se zalíbením a že tam někde musí být.
Řekl s úsměvem, že mi ho do příští sezóny nabrousí-jasně, že ho ukradl.
Stejně tak jsme zjistili, že nám každému chybí tak 3-4 woblery, který jsme třeba ani nevyndali z krabic, takže ty nám čórnul taky.
Hajzl jeden zasranej!
Byl jsem docela rád, když nám zmizel z očí, protože s tím člověkem už se moc potkat nechci.
Hajzl, kterej nedrží slovo a ještě krade, to je opravdu skvělej obchodní partner i hostitel.
 
.
 
Na pokoji, kam jsem propašoval i Lane, jsme se vysprchovali a zalehli do postelí.
Honza do jedný a já s Lane do druhý.
Za chvíli jsme byli všichni tuhý, jako biftekJ)
 
 
 
 
 
 
 
 
Petr Hahn

Ahoj-vítej na mých webových stránkách.

Krátce se představím a víc si o mně přečteš na webu v životopisu.

Jmenuju se Petr (to je údajně skála) Hahn (to je určitě německy kohout), ale vlastně všichni, kdo mne znají mi říkají – Azbest. To je přezdívka, kterou jsem dostal někdy kolem r. 1985 na vandru.

Z rubrik na webu vyplývá, že mne baví muzika, příroda, cestování, rybařina (hlavně momentálně feederové závody od r.2004), vodáctví, poezie, psaní, a některé další věci, na které se možná časem i zde dostane.

Mám osobní problém při kontaktu s blbostí, hajzlovstvím, levičáctvím (i když s politikou tak nějak komplet), nespolehlivostí, lhaním, ……bohužel se s tím vším dnes a denně setkávám a občas mi nedá to nekomentovat, nebo si z toho aspoň dělat srandu.

Některé texty, které uznám za zajímavé, vtipné, nebo jinak přínosné otiskuju i od jiných autorů-někdy i z anonymních přeposílek.

Jsem tvor společenský, ale nějak nemám kliku, takže žiju sám.

Stránky už běžely víc než rok na jiném redakčním systému, ale tyhle mi vyhovují více a taky se mi víc líbí.

Přeju příjemný pobyt, a pokud Tě něco zaujme, máš možnost se zeptat, nebo komentovat v pokecu.

Takže……VEJDI