Navigace
Obsah
Feederové křeslo firmy SEMA
Když jsem tuhle novinku ve formě prototypu při prohlídce vzorkovny v SEMĚ uviděl, skoro se mi zatajil dech.
Něco, nad čím jsem dumal už nějakou dobu, tu někdo vymyslel, nakreslil, zkonstruoval, a to s vychytávkami, které mne vůbec nenapadly.
Pořádně jsem si ho prohlédl, ale protože i na něm byly rozloženy splávky a všelijaká droboť k nahlédnutí, sednout jsem si nemohl a tak jsem ten skvost obdivoval pouze opticky a trochu omakem.
Uvízlo mi to křeslo tak v hlavě, že jsem se o něm musel zmínit i jednom předešlém článku, kde jsem ale jen pustě teoretizoval, protože aktivní zkušenost jsem prostě neměl.
Jak moc příjemně jsem byl překvapen, když jsem se dozvěděl, že se vedení firmy rozhodlo mi tento jediný prototyp svěřit na testování, to snad ani popisovat nebudu.
Snad jen napíšu, že jsem byl smířen s tím, že se toho komfortu dočkám až tehdy, kdy bude vyrobena první série a já si ho zakoupím.
Ta už bude mít další vylepšní, protože autor o svém díle přemýšlí dál a stále jej vylepšuje a připravuje do výroby tak, aby veškerý hmyz byl vychytán.
Nelenil jsem a v nejbližším možném termínu jsem do Lenešic, kde SEMA sídlí, odjel.
Setkal jsem se tam ještě s Georgem, který tam konzultoval vývoj nových splávků a dalších věcí, načež jsem se této pracovní schůzky neplánovaně zúčastnil a zapadl s chlapci do problematiky.
Když jsme pořešili splávky, krmítka, červová krmítka (SEMA bude vyrábět luxusní model podle našich referencí, kde bude i dělená a stupňovitě odnímatelná zátěž, nově a efektivněji vymyšlené řešení zátky i uchycení k montáži, atd.), pruty a další sortiment, tak jsem zjistil, že utekly tři hodiny jako voda při vysokém stavu na Mělníku.
Vybral jsem si nějaké krmení a další věci, složil kýžené křeslo, podivil se, jak je lehké a že ho strčím do auta bez problémů, naložil, poděkoval, rozloučil se a vyrazil ke kamarádovi, se kterým jsem byl na ryby domluven, na jeho gotický hrad.
Ráno jsme vyrazili na Sázavu, kterou začínám mít jako řeku na feederovou rybačku docela rád, ale lokalitu s omluvou nezmíním.
Když jsme dorazili na místo, vybral jsem si úmyslně strmý břeh, abych stabilitu dostatečně prověřil a navíc rozměklou hlínu, do které se budu bořit.
Budu celou akci popisovat a doplňovat svými konstruktivními poznámkami, jistě vítaným zdrojem inspirace pro konstruktéra Tomáše. Sestavil a rozložil jsem křeslo, osadil je komponentami, nastrojil pruty, umíchal krmení Traper a začal chytat po řádném ustavení křesla.
Usadil jsem se tak abych seděl zadními nohami na hraně svahu a podium aby bylo již ve svahu stejně jako přední nohy křesla (těch je celkem šest).
V křesle jsem se chvíli vrtěl a mlel. Pak jsem i zatížil vestoje podium, aby došlo k případnému zaboření exponovaných noh s plochami rozkládajícími váhu na větší rozlohu.
K nohám se váže má první připomínka ohledně možného zlepšení. Myslím si, že by se nic nestalo, kdyby na každé noze byl drobný servopohon, jehož rotace by přecházela volně do šroubového, či šnekového převodu, jenž by nohy motoricky prodlužoval, nebo zkracoval.
Na škodu by nebyl ani dálkový ovladač, případně computer, který by vyhodnocoval signál od vodováhy a automaticky by ustavil křeslo do ideální roviny. Možná, že si některý škarohlíd pomyslí, bych třeba chtěl trochu moc, ale pokrok je přece jen pokrok...
Zjistil jsem, že držení plata, které jsem umístil na levou stranu se dá použít i jako opěrka podběráku, po kterém jen sáhnu a mám jej po ruce, takže ho nemusím lovit po zemi a ohýbat se. Stačí na jakl natáhnout pryž, aby nedošlo ke styku trubky rukojetě s kovem a následnému poškození při šoupání, či klepnutí.
Krmení ve kbelíku jsem umístil na podium mezi nohy, jak to mám nejradši, abych mohl nabíjet krmítko pohotově.
Křeslo po usazení a dorovnání noh drželo stabilitu úžasně a i když jsem na něm řádil pak celý den, nebylo co řešit.
Po zakrmení jsem dost dlouho čekal na rybu, ale to co vypuklo pak, jsem ještě ohledně podouství nezažil. Chytal jsem jednu za druhou a všechny kolem 40 cm.
Občas to proložil tloušť, nebo plotice a taky jsem vytáhl ouklej přes 20 cm, což už je pořádná šavle.
Budu se ale dále věnovat křeslu.
Jak už jsem napsal, na levou stranu jsem umístil plato, které bydlí na držáku nasunutém na levé zadní noze.
Všechny prvky jsou kompatibilní s komponentami RIVE.
Do tulipánu jsem zaklesnul podběrák a jeho tyč opřel o držák plata.
Na levou stanu jsem na obě nohy nasadil T držák na misky, ale misku jsem použil jen jednu (do ní jsem posadil dvě velké misky Stonfo), protože druhá-přední miska by mi mohla překážet při záseku.
Toto půjde vyřešit opět držákem nasunutým jen na zadní nohu.
Pod sedákem jsou tři zásuvky, které známe z plavačkových beden, do nichž se vejde lecos od bižuterie přes krmítka, návazce, popisovač vlasce a další spousta menších, či větších předmětů ovšem s ohledem na výšku zásuvek, které nemusíme mít nutně stále po ruce (jako třeba pean, či obůstek).
Na nahoře vyčnívající části noh se dají pohodně navěsit praky, utěrka a další věci,které jinak hledáme popaměti kolem sebe za temného mručení („Gde kurva hajzle seš?!!!! V překladu: „Kde jen, hrome, ten zpropadený předmět vězí, když jsem si jej uložil přece sem někam....?!?!!“), eventuelně čepice, cylindr, kravata, sáček se svačinou, povolenkou a očkovacím průkazem, atd..
Ve stejné úrovni se zásuvkami a vzadu za opěradlem je poměrně velký prostor v jednom bloku, uzavíratelném na zdrhovadlo, do kterého se vejdou různé objemnější předměty.
Jako třeba svačina pro Rybíze (bývalý člen našeho bývalého Azbestus.cz Feeder Teamu a značný konzument - rozuměj žrout :-)), možná forpasovníky, dobrá kniha, úplatek pro RS ve formě naturálie, úplatek pro rozhodčího ve formě reálie, budík, zapnutá videokamera, náhradní ponožky, kondomy a nebo jsem se zasnil nad jinou představou:
Představte si letní parno na Mušově.
Rozpálené balvany, vzduch se ani nepohne. Mouchy chcípají v letu a cvakají o kameny.
Pět hodin na místě bez nároku na osvěžení.
V tu chvíli zaregistrujete souseda sedícího vedle, kterak hýří dobrou náladou a entusiasmem, přičemž úspěšně zdolává rybu za rybou (jelikož chytá aktivně) a Vy nemáte ani záběr...
Čím to jest?
Ten pacholek totiž sedí na feederovém křesla SEMA.
V jedné polovině zmiňovaného kastlíku se nachází nádoba s ledem a v ní druhá nádoba s pivem.
Od ní se vine po konstrukci snového křesla hadička která končí u úst úspěšného závodníka.
V druhé, tepelně odizolované polovině zmiňovaného zadního kastlu, se nachází druhá nádoba s nápisem: Phasianus colchicus (bažant obecný) a do něho vede naopak hadička od závodníkových kalhot (vzadu za pasem) a té se říká cévka....
Jak prosté... :-))
Nápadů by jistě bylo mnoho, ale zpět ke křeslu.
Nedílnou součástí křesla je sedák, který je pohodlný a protože bude ještě více polstrován, než je prototyp, budou moci chytat feeder pak už i princezny na hrášku
Na sedák navazuje opěradlo, které je polstrováno také luxusně a končí nahoře podhlavníkem (drženým ve ztopořené poloze suchozipními úpony), umožňujícím narozdíl od běžných křesel skutečnou úlevu krčním svalům a pokud si člověk vše dobře poladí, může klidně sedět opřen včetně hlavy a má vše po ruce - hlavně pochopitelně prut k záseku.
Opěradlo se dá pro transport úplně položit na sedák, ale také dozadu a po jeho podepření se na křesle v pohodě vyspí i větší dítě (pozor na nádobu s pivem), případně menší dospělec.
Podhlavník působí rovněž jako kryt uchopíče (pracovní název madla pro přepravu po vlastní ose na kolech: „uchopit za uchopíč“ -pozn. red.)
Na zadní nohu (pravou, nebo levou, jak kdo nahazuje na které straně) se pak nasadí držák na deštník, který se dá polohovat do strany a dozadu a při použití malého čvercového deštníku se dá v klidu nahazovat vsedě i po jeho roztažení.
Důmyslné utahovaci mechanismy s teflonovými futry (které se utahováním vyosují) se ovládají masívními šrouby, jejichž hlavice jsou z neklouzavého materiálu s gumovými vložkami. Skvěle padnou do ruky a po jejich utažení se spojem nehne ani pár volů, případně jiných soudruhů.
Nezbytnou součástí jest taktéž lahvový držák na nápoje v případě nepoužití chladícího boxu (jak popsáno shora), případně možno v kritickém okamžiku bleskově zasunout rozkonzumovanou bagetu, rozečtený rybářský řád (např fantastickou stať Kodex závodníka), či jinou zrovna v ruce překážející záležitost.
Pruty spočívají v bezkonkurenčních píchácích páně Fencla, takže se nijak nedotýkají křesla nejsou rozkmitávány pohyby lovce na něm spokojeně se uvelebujícího.
Na bocích vzadu se dají jednoduše přimontovat kola, která slouží k transportu na větší vzdálenost.
Při rozložené poloze opěradla se dá na sedák naložit celkem všechno kromě prutů, připevnit pavoukem a v pohodě se stěhovat.
Kola jsou bantamová nafukovací a velká, takže výmoly a nerovnosti zvládnou lépe než plná, nebo malá kolečka.
Mám však ke kolům další připomínku.
Je jich málo.
Mohla by být čtyři.
Také by vůbec neškodily nápravy, nějaká táhla, převodovka a volant, atd....
Pak by se tah servopohonů mohl převést na kola a přejíždět ze sektoru do sektoru vsedě.
Na kapotáži netrvám, ale kabrio kabátek by jistě slušel...:-))
Moje první dojmy jsou skoro bez výhrad pozitivní a předčily mé očekávání, takže teď už jen čekat na první exempláře.
Je na co se těšit.Ale bohužel zatím nevím nic o termínu uvedení do prodeje. Můžeme sice doufat, že to bude ještě letos, ale ruku do ohně bych za to nedal. Stejně tak nevím nic ceně. Zatím.
Křeslo je pro mne příjemnou a praktickou pomůckou a proto jej chválím. Jak jsem už tady někde napsal - nikdy bych nepoéchváli něco proto, že bych tím byl někomu povinován a že by to bylo "něco za něco". Nemám to zapotřebí a takové věci nedělám.
Pokuid něco chválím, je to proto,že je to dobrý. A křeslo je dobrý a i když prototyp má ještě mouchy, tak právě proto jej testuji, abych je pomohl vychytat a aby se do výroby už dala věc, která bude naprosto v pořádku.
Feederův Zdar! :-))
PS: Ještě přikládám foto uvítací delegace na hradě :-))
Předchozí Další
