Navigace
Obsah
Co všechno si k tobě dovolím.
Nejdřív si na tebe sáhnu a snad se tím osmělím
osmělování předchází nejen studeným koupelím.
Nejdřív si na tebe sáhnu,jestli jsi to vůbec ty.
Moc hezký osmělování.Zčervenáš až po paty.
Potom si k tobě přivoním,jestli jsi konvalinka
v hrudníku splašeně bouchá a v hlavě poplach cinká.
Potom si k tobě přivoním,jestli jsi vůbec ta má
a pak jen spokojeně zavrním.Ta vůně je dobře známá.
A pak tě mlsně ochutnám a ty chutnáš ananasem.
Ananas já hrozně miluju a tak mne svážeš jedním vlasem.
A pak tě nenasytně ochutnám a ty máš chuť mandlovou
a já si neskutečně pochutnám a chci tě příště zas takovou.
Přitom tě tiše poslouchám,jak ti buší ve spáncích
jsi měkká,jako molitan a opíjíš mě jako líh.
Přitom tě tiše poslouchám a zníš mi jako samba (a cha-cha)
a už jsme v horečce a bez kůry a není to hanba.
Když usneš tak se dívám na čelo alabastrové.
Nevím,kde jsi a co děláš.Když spíš je se mnou jen tělo tvé.
Když procitneš,tak se dívám do očí co jsou po mandlích
v sametu podobné jívám a zas piju tebe-líh.
A tak tě maj moje oči a slyším tě
tak tě maj moje dlaně a cítím tě
a chutnám tě,mám tě…!
