Navigace
Obsah
V Avii
Čára chvíli plná,pak přerušovaná
a mraky jako vlna dívčí rukou čechraná.
A tuláci ,co mávaj´,když potřebujou svízt
ti kterejm vždycky stavím-pojď nahoru si vlízt.
Pak holky,který nutí mě k ohlídnutí
a měkký trávy vzdutí,jako křídla labutí.
A řeky jako cesty po mokrý nádheře,
na nich plovací vesty co se těší na peřej.
To všechno vidím z okna náklaďáku
pod klenbou šedejch mraků a před sebou má cíl.
Tak protřu oči a ještě pár kiláků
no to je ňákejch fraků-možná,že i mil.
Jsou nás celý stovky,co jedem po štaci,
ať už vezem palubovky,nebo stroje pletací.
A když někdo blikne svejch světel párem,
buď je to kámoš,nebo někde stojej s radarem.
To všechno vidím z okna náklaďáku
pod klenbou šedejch mraků a před sebou mám cíl.
Tak protřu oči a ještě pár kiláků,
no toje ňákejch fraků,že soumrak slunce skryl
Už dávno není světlo,do okna cpe se smog
to už Sokolov je blízko a na mě čeká grog.
Když pak s klukama sedím,zní písnička známá,
vymyslím,že písničky jsou štreky mezi hvězdama.
