Obsah
2008 Matylda |
|
|
![]() Bohužek není moc o čem psát, prorože jsem obstál při tom nejdůležitějším, což je rozhodně los (který se mi nepovedl-a za to můžou komunisti), ale také na tuto vodu musí být člověk připraven a zkušenosti hrají velkou roli.
Já tu nikdy nebyl.
Jediné pozitivní bylo super počasí a taky to, že jsem si na ten skoro kilák mohl naložit věci na Sema křeslo, prože jinak bych nemohl pomoct kolegovi a kamarádovi Petrovi Štětinovi z našeho Sema Teamu, který to nalosoval úplně nejdál ze všech.
Sice by bylo logické všechno naložit na Ivču, která by se v těhotenství měla otužovat a posilovat, leč ona se chovala podivně a fyzickou námahu téměř odmítala, jako by byla odlišného názoru :-)))
No prostě to bylo tak.
Nakrmil jsem si luxusně a úplně přesně na místě, kam jsem dohodil i feederem i anglánem.
Pak jsem tam marně pět hodin chytal a kromě trávy jsem nic nechytil.
Teda nejen já. Kolem mne nechytal celkem nikdo až na několik náhodných ryb.
Kromě tedy asi jedné hodiny, kdy ryby projížděli kolem břehu a já se sousedem jsme je krmením zastavili -asi na tu hodinu.
Byl to mladý kluk tak 17 let.
Chytal na úžasnou kombinaci srkačky s olovem a splávku nad tím.
Já nad tím pasquilem kroutil hlavou, ale víc jsem kroutil hlavou nad tím, když na rohlík na tuhle monstrmontáž běhěn hodiny vyndal pět kaprů a tři amury.
Já chytal na stejné vzdálenosti, krmil jsem přesněji, chytal jsem anglána a taky ryb jsem měl víc-kolem patnácti.
Leč-všechno byli sice krásní, ale perlíni, což mi v okamžiku, kdy se hodnotila jen ušlechtilá ryba, bylo mně platný, jak mrtvýmu zimník i se šálou...
Pak ryba definitivně odjela na místa, kde se celou dobu chytalo a kde seděl naštěstí i Petr.
Rezignovaně jsem nahodil kaprák, odklopil baitruner a šel se za ním podívat.
Sěděli s Ivčou na konci startovního pole a já nestačil zírat, když jsem tam došel.
Petr měl po třech hodinách asi 45 kaprů a tahal je na hod.
Ivča byla sedřená už jen z toho,že je nosila rozhodčím na měření a pouštěla je.
Než k němu přišel vůbec poprvé rozhodčí,tak měl v podběráku čtyři a podebíral s ním ještě pátého...
Chytal na waglera ana střední vzdálenosti na propad na kombinaci kuku s červem a nezastavil se.
Několik vteřin po dopadu zmizel splávek a po záseku vypuklo zdolávání.
Bohužel jsem neměl s sebou foťák,takže není zdokumentováno.
Na konci musel mít ruce, jak horník po šestnáctce, ale zase vítězná cena-skůtr, za kus dřiny stojí.
![]() Když jsme skončili a odvlekli vercajk k autům,tak už jsme věděli, že Petr vyhrál a já ač bez bodu jsem se mohl radovat aspoň z toho, že kolega ze Sema Feeder Teamu vytřel zraky všem i když mě byli perlíni k ničemu a byl jsem bez bodu.
Ono totiž jen los zdaleka nestačí.
V Petrově úseku bylo minimálně 15 závodníků se stejnými šancemi a i když se jeho soused neomaleně rozhodl chytat v jeho krmení, tak neměl nikdo z nich nárok a to je o tom, že to někdo umí a někdo jiný jaksi jen čumí:-)
![]() Po klobáse a vyhodnocení Petr přebral hlavní cenu a asi hodinu se laborovalo jak ji kam dopravit, když nemá ani techničák, který mu předají později,ale hlavně helmu, což byla od něho zcela nepochopitelná neprozřetelnost.
![]() Nakonec jsem trochu poměřil jeho auto a rozhodl, že Harleye narveme dovnitř, což jsme s pomocí dvou dobrovolníků opravdu brutálně uskutečnili.
![]() Petrovi gratuluju a Ivče taky, protože se na úspěchu podílela nemalou měrou.
Petra poznáte podle Sema barev a dokonalého účesu:-)
Krmení Traper evidentně zafungovalo špičkově a v Semě asi vědí,co prodávají.
Fotky bohužel za moc nestojí,za což se omlouvám,ale byl jsem tak z¨mořen,že jsem vůbec rád,že jsem na foťák vzpomněl.
|