Azbestův tip č.1-sezení a nahazování. |
|
|
Orientace správného sezení u vody a přesného nahazování.
Jedná se o radu především začínajícím rybářům a hlavně závodníkům (rovněž začínajícím).
Je důležité naučit se u vody sedět pokud možno vždy stejně a to z několika důvodů:
1)Potřebujeme nahazovat co nejpřesněji do krmného místa.
2)Potřebujeme krmit (rukou,prakem..) co nejpřesněji do krmného místa.
3)Nepotřebujeme se na závodech dostávat do sporů s kolegy sedícími po naší pravici, případně levici proto, že bychom nahazovali, nebo i krmili v jejich lovném místě (nesprávně sektoru-sektor je úsek trati, kde sedí závodníci soupeřící mezi sebou o body v tomto území pojmenovaném stejným písmenem.
Většinou je jich kolem deseti)
K tomu nám pomůže správná orientace na břehu i na vodě.
Nejdřív je potřeba správně zorientovat a usadit sedačku (křeslo, bednu, stoličku, kancelářské křeslo, ušáka, či otočený kýbl) tak aby byl kolmo ke hraně břehu s ohledem na jeho větší úsek (myšleno úsek břehu).
V ideálním případě by všichni nahazovali souběžně, ale to v praxi nepřichází v úvahu.
Je ale potřeba vzít v potaz několik faktorů.
Tvar břehu - buď je to rovný úsek řeky, nebo sedíme v zatáčce.
Na rovném úseku stačí registrovat pomyslnou kolmici k němu.
V zatáčce je potřeba si uvědomit rádius (zakřivení), následně pomyslnou tečnu tohoto zakřivení a nakonec opět pomyslnou kolmici k této tečně.
Je to snazší pokud sedíme na vnitřní straně zakřivení, které se před námi otevírá, protože v tom případě má každý mnohem větší úhel výseče.
V případě že sedíme na vnější straně zakřivení je úhel naopak menší a je nutno s tím počítat.
Když máme správně nastavenou sedačku, tak si v sedě na ní opět uvědomíme svou pozici a snažíme se ji hlavě zafixovat, protože stačí se na sedačce pootočit, nebo jen pohnout rameny a budeme mít cíl někde úplně jinde.
Další pomůckou je opěrný bod, který na řece, nebo menší vodní ploše najdeme poměrně snadno.
Na protějším břehu nějaké stavení, strom, světlejší křoví, nebo vykousnutý břeh, opalující se prsatá blondýna, případně nějaký odraz ve vodě - ten ale bude fungovat jen v bezvětří.
Tímto způsobem si upevníme směr nahazování, nebo krmení.
Horší je to na velké vodě.
Tam musíme spoléhat na svůj odhad a správný posez a orientaci těla při náhozu.
Vzdálenost pak je nutno buď vždy znovu odhadovat, nebo si dát před oči něco, přes co budeme koukat (ale tady je opět důležité,jak sedíme-dost nespolehlivé), nebo si naměříme na všech prutech stejnou vzdálenost a vlasec buď zaklipujeme, nebo označíme.
Pokud ale budeme z neúspěšného místa překrmovat na jiné, pak je nám to k ničemu a zbude nám zase jen odhad a orientace pomocí opěrných bodů.
Pokud máme zaklipovaný vlasec, nahazujeme tak, že se prut „nedívá“ v průběhu náhozu za odhozenou zátěží, ale mírně jej postavíme, abychom měli možnost po doběhu vlasce ke klipu utlumit ráz bez utržení montáže, případně jejího vrácení o kus zpět vlivem pružnosti vlasce.
Krmení je lepší provádět hned po náhozu, kdy je na vodě patrná stopa po dopadu.
Je třeba mít připraveno několik kuliček a ty pak přesně nastřílet.
Každá zase zanechá stopu atd.
Další z faktorů značně ovlivňujících přesnost nahazování, je vítr.
Zejména pokud se jedná o boční vítr, pak je potřeba podle jeho intenzity, nahazované vzdálenosti, síly vlasce a hmotnosti zátěže nához „předsadit“.
To znamená, že nahazujeme částečně proti větru a počítáme s tím, že síla větru snese nahazovanou zátěž s montáží tam kam chceme.
V opačném případě pochopitelně skončí někde kus po větru.
Pro někoho, kdo není línej určitě bude přínosem i natrénovat techniku nahazování.
Nedoufám, že někdo bude mít motivaci trénovat jen se závažím nasuchu nahazování bekhendem a forhendem a kyvadlem a přes hlavu v různých úhlech, ale je fakt, že jsem kdysi jako třináctiletej kluk byl ve družstvu na Zlatý udici a jsem za to rád.
Poctivě jsem trénoval skoro rok (i v zimě na sněhu a zmrzlýma rukama) hody na Skische a Arenberg.
To jsou odhozový terče.
Skisch= žluté kolo o průměru 90 cm,na který se hází z pěti vzdálenosti-16,17,18,19,20 m kyvadlem.
Arenberg(možná Aremberg) = terč ze soustředných čtverců, na který se hází z jedné vzdálenosti, ale všemi technikami (kyvadlo,forehand,backhand,přes hlavu) a pak ještě hod na dálku jednoruč.
Troufám si tvrdit, že z této průpravy dodneška těžím.
Přesnost a odhad to jsou jedny z nejúčinnějších zbraní, stejně jako znalost vod, montáží, zvyklostí ryb, vlivů počasí, rychlost práce (s nástrahou, návnadou, při převazování,atd.) mimo vodu, reflex, technika zdolávání a v neposlední řadě instinkt a schopnost improvizace.
Závěrem chci říct, že způsob sezení a orientace u vody a na vodě může ušetřit vám i vašim kolegům, nebo soupeřům nepříjemné chvíle konfliktu, pro které k vodě ani na závody nikdo z nás nejezdí.
Teda-skoro nikdo....
Feederu Zdar.
Azbest