Navigace
Obsah
Nerozumím, nechápu, vrtím hlavou.
Tak jsem si myslel, že po předvolebních mediálních fackovačkách vyprovokovaných většinou sociálně demokratickými Paroubky a Ráthy, se vrátí politické diskuse ke kulatým stolům a budou se odehrávat na bázi slušnosti a konstruktivním způsobem.
Uznávám, že jsem byl zřejmě hodně naivní.
Všichni strašně chtějí bojovat s korupcí a čím víc o tom mluví, tím víc korupce bují. Není to paradox?
Ne-nemyslím si, že by jen jejich bezbřehým úsilím byla konečně víc vidět.
Ani si nemyslím, že by policie a justice víc a účinněji konala.
Nicméně například premiér a ministr vnitra, kteří si před volbami nasadili masky neproniknutelných pokerových hráčů, je nyní s úlevou odložili, aby se zase v klidu mohli chovat tak, jak jim zřejmě přirozenost velí.
Jako pavlačový domovnice, co na sebe dryáčnicky řvou na celej barák na téma kdo je větší kráva a která líp myje schody a proč jim po nich ta druhá šlape, když jsou ještě mokrý…
Na veřejnosti si v jednom kuse přeměřují pinďoury své fundovanosti, smysluplnosti svého počínání a křišťálové čistoty svých úmyslů.
Nejvíc mne ovšem dostává, když titíž pajduláci v nočním přímém přenosu z poslanecké sněmovny sedí svorně vedle sebe, spolu se smějí a vesele žertují jako by se nechumelilo.
A je to fakt.
Na ně nechumelí.Oni mají zase na čas své jisté a pokud pro ně dnešní spektákl před kamerami o nesmiřitelnosti skončil, tak se klidně zase budou poplácávat po plecích, protože jsou pašáci.
Tak to už mi hlava nebere a chápu, že na tohle už musí být z velice kvalitního materiálu jak žaludek, tak i pokožka-že by…hroch?
Takhle ten Augiášův chlív bude zasviněn (nevím, jestli to znamená zašpiněn, či plný sviní) čím dál, tím víc…
A o to asi vlastně jde.
O změnách žvanit, ale úspěšně jim zamezit.
