Navigace
Obsah
RESPEKTOVAT VÁS NELZE…ZBÝVÁ UŽ JEN DESPEKT.
Despekt k pokrevnímu bratrstvu bezpáteřních (Klaus § Zeman), jejichž nejoblíbenější činností je vzájemné poplácávání bezpáteřních zad. Oni oba tak dokonale a okázale milují sama sebe, že už jen vzájemná láska tuto činnost může umocnit. Zemanova sebechvála byla po léta vnímána jako rádoby sžíravý sarkasmus užívaný ke kritice zejména kohokoli, ale v poslední době již z toho vyplývá jiná skutečnost. On již dopěl do stadia, kdy je SKUTEČNĚ PŘESVĚDČEN, že je nade všechny chytrý a vtipný, byť jeho bonmotérie je dávno vykradená a vyžraná. Klaus má zase navěky objektivní a neoddiskutovatelnou pravdu a lidi mu ji závidí stejně jako jeho ušlechtilý půvab, mužnou dominanci a rysy vůdce. Ani jeden z nich patrně nikdy nepřijde na jádro pudla - že jsou to dávno trapní samožerští kašpaři, kteří nemají koule na to, aby se podívali do zrcadla, či pravdě do očí.
Pokud je na tom někdo s charakterem tak, že mu není ze sebe „šloufl“, když kope do mrtvého Václava Havla, který jim to nemůže vrátit – a to je ten hlavní důvod, nedá se od něho skutečně žádný záblesk sebereflexe a soudnosti očekávat.
Je jen zajímavé, jak byli oba za Havlova života k němu vzácně rezervovaní a umírnění…věděli dobře, že on je lepší rétor, než oba dva dohromady a roznesly by je na kopytech jak v argumentech, tak v oblasti humoru (nemluvě o lidskosti a pragmatičnosti).
Despekt i jejich voličům, kteří produkují vlnu, sýr a nenávist.
