Navigace
Obsah
Spasitel je konečně s námi! Jupííí!!
Když jsem dočetl zhovadilosti, které káže samozvaný mistr světa v rybolovu Jakob Vágner, tak jsem si položil tři otázky.
1)Jak je možné, že nějaký tisk považuje za odborníka a autoritu v oblasti rybochovu někoho, kdo si rychlokvašeně vyrobil rybářský učňák mezi výlety za exotikou a vylhanými historkami o světových primátech a rekordech?
2)Jak dlouho mu bude věřeno veřejností, že jeho motivace je tak altruistická a nevinná, jak se snaží on sám prezentovat?
Opravdu stačí se skamarádit s ministrem zemědělství a přístup k peněžence národa a EU je otevřen?
3)Vágner teď už nebude zachraňovat jen rybí genofond, ale i celý národ před hladomorem?
Opravdu se nikdo nezeptá skutečných odborníků z Vodňan, Třeboně, Blatné…, a nebo už se to nepatří, protože oni s ministrem nejsou kamarádi, nýbrž mu prostě jen podléhají a kdyby se vyjádřili jinak, než Vágner, tak by byli v existenčním ohrožení?
Nebo Jakub Vágner skutečně při masových atacích na sumcové vody s desítkami prutů v rozporu s Rybářským Řádem, či při fabulacích o svých zahraničních výkonech nabyl nebetyčných zkušeností s rybochovem v České kotlině?
To je skutečně zázračné dítě, což musí být pravda, protože jeho první ryba (desetikilový kapr kterého Kubík upytlačil coby pětiletý na pytlačku pod dozorem hodného cikána v Průhonickém parku, jak sám rád a často tuto první báchorku vypráví) už je velký zázrak.
Jak jen to udělal? Kolik tenkrát sám vážil?
No nic-to je vedlejší, nicméně absolutně signifikantní.
Tak tenhle člověk se teď (už v pozici poradce ministra zemědělství, kterým se stal coby majitel jediného vzdělání-ZDŠ…doufám, že dokončené) bude starat o naše hladové krky a bude spolurozhodovat o miliardách.
K tomu to totiž logicky směřuje a tak bude další kozel zahradničit, protože má známé, co se s radostí ohřejí v jasné záři jeho slávy.
Na kecy o závisti a nepřejícnosti rovnou zapomeňte.
Já mu ze začátku upřímně fandil a přál každej úspěch.
Leč-to šlo jen do doby, než jsem se dozvěděl, jak ke svým rekordům a heroickým historkám přišel, k čemuž mu dopomohlo především ono pověstné cucání z prstu-možná, že vlastního.
Fandit lháři a podvodníkovi, to nezvládám a jen se opět ukazuje, jak pokřivené prostředí je kolem nás.
Vidím kolem sebe na každém kroku, že někdo si nevydělá poctivou a usilovnou prací ani na živobytí a jiný krade směle na každém kroku a ještě je ctěn a respektován.
Možná bych mohl říci, že je to divný svět.
Ale neřeknu.
Tenhle svět byznysu, politiky a křivosti je vyloženě hnusnej a výrazně zkurvenej.
