Navigace
Obsah
Spořit na důchod není řešení.
Po masové mediální masáži o důchodové reformě, jsem i já podlehl panice a
začal přemýšlet co udělat, aby člověk v důchodu důstojně dožil.
Rady odborníků o výši měsíční úložky do penzijního fondu nedodržím,protože v
mém věku bych si měl ukládat 4500 Kč, raději však více.
Na to prostě nemám a i kdybych měl, nejsem ochoten nést riziko velmi pravděpodobného vytunelování.
Řešení důchodu ve čtyřech krocích.
Při znalosti poměrů v tomto státě jsem se rozhodl pro řešení, které se jeví jako nejvýhodnější:
1. Nespořit na důchod ani korunu, vše prohýřit.
2. Až se bude blížit důchodový věk, spáchat nějakou velkou loupež.Tak velkou, aby za ní
následoval nepodmíněný trest. Podmínečný trest by zcela překazil moje plány na spokojenou a
finančně zajištěnou penzi!
3. Peníze z této loupeže utrácet a užívat si, dokud mě nechytí.
4. Až spadne klec, budu dělat vše pro to, abych dostal co nejdelší trest.Vzhledem k výši
průměrného věku dožití je 11 let optimální.Pokud vše proběhne podle plánu, mám vyhráno!
1. Svůj byt pronajmu, bude prázdný, tak ať něco vydělá!
2. Nebudu se muset o nic starat a nic platit.
3. Pracovat nebudu. Venku bych musel, abych přežil.
4. Strava, oblečení - o vše budu mít postaráno, žádné poplatky za televizi a podobně.
5. Důchod ze státního pilíře bude sice malý, ale můj účet jím nepohrdne.
6. Abych se nenudil, můžu využít posilovny, hrát různé hry, číst noviny, knihy z bohatě zásobené
vězeňské knihovny. To bych si na svobodě nemohl dovolit.
7. Budu chodit každý den na hodinovou procházku.
8. Poprvé v životě nebudu muset šetřit vodou.
9. Návštěvy v pohodě, frekvence bude zhruba stejná jako v domově důchodců, kde bych stejně
skončil.
Jediné co nevím, jestli v případě mého úmrtí ve vězení zaplatí pohřeb stát.
Ale to už mě trápit nebude.
Neberte tento článek jako návod na vyřešení vašich problémů s důchodem.
Pamatujte, že realizace tohoto plánu bude úspěšná pouze tehdy, když se nás pro toto řešení rozhodne co nejméně!
