Navigace
Obsah
Putin nezíská cenu Quadriga, kterou chtěl Havel kvůli němu vrátit
vydáno: 16.07.2011, 16:49 | aktualizace: 18.07.2011 12:19
Berlín - Ruský premiér Vladimir Putin nedostane prestižní německou cenu Quadriga, kterou měl původně obdržet 3. října. Sdružení, které nedotované ocenění předává, se rozhodlo ho letos neudělit kvůli vlně kritiky vyvolané výběrem kontroverzního ruského politika. Bývalý český prezident Václav Havel podle německého tisku dokonce pohrozil, že svou cenu z roku 2009 vrátí, pokud ho Putin získá.
Dnešní krok sdružení bývalý nejvyšší představitel ČR přivítal. "Václav Havel považuje za moudré, že porota přehodnotila své rozhodnutí. Cenu by měly obdržet osobnosti typu Anny Politkovské či Sergeje Kovaljova nebo Liou Siao-poa, osobnosti, které se věnovaly v životě obraně lidských práv a svobod a prosazování demokracie," sdělila ČTK Havlova tajemnice Sabina Tančevová.
Občanské sdružení Werkstatt Deutschland v prohlášení podle agentury DPA uvedlo, že je "zaraženo masivní kritikou v médiích a části politiků". Těm, kterých se dotkla, se organizace omluvila a vzhledem k "narůstajícímu neúnosnému tlaku a hrozbě další eskalace" je požádala o pochopení rozhodnutí letošní udělení ceny odvolat. O další budoucnosti Quadrigy se bude sdružení radit příští týden.
"Respektujeme rozhodnutí této organizace, nemá to nic společného s rusko-německými vztahy," reagoval na krok sdružení podle agentury AFP Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Skandál okolo ceny hrozil vrhnout stín na dvoudenní schůzku kancléřky Angely Merkelové s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem, která začíná v pondělí v Hannoveru.
Werkstatt Deutschland ocenění uděluje každý rok v den výročí sjednocení Německa osobnostem, které projevily občanskou odvahu nebo svým působením prokázaly průkopnického ducha. Putina letos dvacetičlenné kuratorium vybralo za to, že "stabilizoval a nadále stabilizuje svou zemi v součinnosti s prosperitou, obchodem a národní identitou".
Zveřejnění jména letošního nositele vyvolalo v Německu velkou kritiku, neboť v dobách Sovětského svazu byl Putin agentem tajné služby KGB v komunistické NDR a s jeho silovou vládou je spojováno zhoršení stavu lidských práv v Rusku. Několik členů kuratoria na protest proti jeho výběru už rezignovalo na své místo v tomto sboru.
Vrácením ceny údajně pohrozil i Havel. Uvedlo to dnes několik německých serverů s odvoláním na informace, které vyjdou v nedělníku Bild am Sonntag. Tančevová to dnes DPA nepotvrdila, ani nevyvrátila. Ještě před zveřejněním odejmutí ceny Putinovi uvedla, že Havel své kroky oznámí v pondělí.
Web Deutsche Welle s odvoláním na nejčtenější nedělník v zemi napsal, že bývalý prezident ultimativně vyzval kuratorium ceny, aby její udělení Putinovi ještě přehodnotilo. Údajně mu dal čas na rozhodnutí do pondělí.
"Prezidenta Havla toto rozhodnutí (ocenit Putina) udivilo. Je jím překvapen a zklamán," citoval tento týden Tančevovou německý společenský magazín SuperIllu. "Neumím si představit, že by si tu cenu ponechal, pokud ji Putin dostane," řekl dnes berlínskému deníku Der Tagesspiegel bývalý europoslanec za německé Zelené a Havlův přítel Milan Horáček.
Lidové noviny dnes napsaly, že Havel vrácení ceny vážně zvažoval spolu s druhým českým nositelem, ředitelem humanitární organizace Člověk v tísni Šimonem Pánkem. Oba prý chtěli porotě napsat otevřený dopis.
"To, že cena nebude Vladimiru Putinovi udělena, je samozřejmě potěšitelné," reagoval v České televizi na rozhodnutí letos Quadrigu neudělit Pánek, podle něhož je celá politická kariéra ruského premiéra spojena s masovým porušováním lidských práv. "Praktiky Vladimira Putina a jeho lidí... jsou natolik vzdálené mé představě o tom, jak by měly země fungovat, že bych nechtěl mít stejnou cenu, jakou by eventuálně mohl mít Vladimir Putin," vysvětlil Pánek důvody, proč uvažoval o vrácení Quadrigy.
Ještě dříve, než její letošní udělení sdružení odvolalo, ji na protest proti vyznamenání ruského premiéra vrátil loňský držitel, dánský umělec Olafur Eliasson.
Ocenění dostává od roku 2003 vždy několik osobností z různých oblastí politického, kulturního a společenského života. Spolu s Putinem ho letos měli získat také palestinský premiér Salám Fajad nebo mexická ministryně zahraničí Patricia Espinosová.
Havel cenu obdržel v roce 2009 a Pánek o pět let dříve. Někdejší studentský vůdce z dob takzvané sametové revoluce byl tehdy vůbec prvním laureátem ze zemí střední a východní Evropy. Mezi dalšími honorovanými jsou bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, předseda Evropské komise José Barroso nebo dlouholetý německý kancléř Helmut Kohl.
Autor:
ČTK
www.ctk.cz
www.ctk.cz
