Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Anketa

Která současná politická strana by od vás dostal hlas u voleb?

Celkem hlasů:
4058
Hlasování začalo:
21. 7. 2020
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Váš nejoblíbenější politik od Sametové revoluce?

Kdo, nebo co nás v současnosti nejvíc ohrožuje?

Co si myslíte o současné vlně imigrace?

Návštěvnost

Návštěvnost:

Počítadlo přístupů

Panoramatické Foto

Panoramatické fotografie

      Prodejna v Chebu-zrušena v březnu 2011Prodejna Sokolov

Prodejna SokolovProdejna v Chebu

Prodejna Sokolov

Facebook

Azbestu na Facebooku

Aktuální počasí

Počasí dnes:

1. 4. 2023

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 8 až 12°C. Noční teploty 6 až 2°C.

Přehrát/ZastavitDalší

Svátek

Dnes je 1.4.2023

Svátek má Hugo

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den ptactva

Zítra má svátek Erika

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Mezinárodní den dětské knihy

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Navigace

Obsah

Feeder Maratón 24h Nymburk 2007. Tisk E-mail
Tak dlouho Jirka Ouředníček strašil,že na nás ušije feedermaratón,až to nakonec ten pacholek fakt udělal.
Sice ne na původně zamýšleným lomu,kterej mu mezitím prodali a totálně změnili podmínky pro přístup,ale na laguně u Nymburka.
Bylo rozhodnuto,že se bude jednat o teamy dvojic,takže jsme se po předchozích pozitivních zkušenostech dohodli s Georgem,že to podstoupíme spolu. Jirka vymyslel krmení,já živou,pohádali jsme se o to kolik patentky do krmení a nakonec to pojali poměrně ve velkém. Moc jsme se na akci těšili a tak jsem přijel k Georgovým už v  pátek,abychom mohli na verandě kout pikle u pivka a šmodrchat montáže,což se nám za přítomnosti špízů dařilo slušně,ale pak jsem prchnul spát,protože jsem věděl,že ze soboty na neděli musím vydržet.
Ráno po příjezdu na místo jsme se přivítali s kamarády a zároveň soupeři „na život a na smrt“,no a po prezentaci si vylosovali lovné místo .Že by se nám nějak třeskutě líbilo,to se říct nedá,protože břeh byl brutálně kolmej,nerovnej a ještě zarostlej až ve codě s tím,že tam,co jsem seděl já byl ještě utopenej kmen,takže lepší kombinaci si představit skoro neumím. Postavili jsme Altán Zelený 3x3 m,který vozím na vodu,ale přivezl jsem ho speciálně za tím účelem,aby nám skýtal přístřeší v případě hnusnýho počasí. Namíchali jsme krmení,dodávali si odvahy a těšili se na začátek.
Roztahali jsme neskutečně nesmyslný množství krámů a vercajků,protože jsme věděli,že za tři hodiny nebudeme muset balit. Já jsem si s vypětím všech sil a trpělivosti usadil ve svahu křeslo a  bylo mi jasný,že to na maratón teda vůbec není dobrej flek,protože jsem se tam nemohl bez rizika ani postavit,natož šplhat nahoru na břeh. Ale sedět nahoře jsem nemohl,protože bych absolutně nenahodil nezaseknul,atd.Tak holt se nedalo nic dělat.Kdo se dal na vojnu,ten musí bojovat a tak jsme se chystali na „troubení na poplach“. Když houkli,tak jsme tam naládovali koule a po dalším houkanci i montáže s nástrahami.
Měli jsme klasicky červy v mixu,žížaly,kukly a paťáry –jen malý do krmení. Po asi půl hodině jsem vytáhnul malýho perlína s uspokojením konstatoval,že široko daleko ještě nikdo nic nemá,takže je vlastně vyhráno… Nalevo od nás seděl Jarda Konina s Valdézem,čili muži s brašnou a za nima Danek s Pontym-mí teamoví kolegové. Voda ale svoje poklady vůbec vydat nechtěla,takže to byla dost bída. Po čase kolem občas někdo vytáhnul kapra a já občas nějakou bělici,což k  jásotu nebylo,takže jsme nejásali. Pak jsme zjistili,že do vzlínající anglické vločky na krmném místě (označeném odhozovou bójkou) začali kroužkovat amuři a tak jsme se na ně zaměřili. Udělali jsme průběžné montáže s dlouhým fousem,kam jsme dávali plovoucí rostlinnou nástrahu a mohli jsme sledovat jak amuři berou z  hladiny.Záběry byly téměř okamžitě odečitatelné i na špičce. George vytáhnul amura kolem půl metru,čímž naši společnou váhu úlovku tak asi zečtyřnásobil a mě se pořád nedařilo.Když už měl asi čtyři amury(ti další už byli o poznání menší),tak jsem konečně zasekl prvního a  pak dalšího,ale nebyli velcí.Bohužel měli s bídou tak kolem 25cm.Pak jsem ještě z hladiny dostal perlína a šel zase na dno,odkud jsem po dalších hodinách vytáhnul cejna a pár plotiček.
Blížil se večer a s ním konec prvního kola.Byli jsem unavení,nespokojení a docela bez elánu,protože mě bolel celej člověk z nepohodlného sezení a  Jirku začaly brát záda. Jarda Konina vedle nás zapřáhnul překrásnou štiku,kterou bych tipoval přes 90 cm. Provedla dva ukázkový skoky a zamotala všechno,na co přišla.Jarda postupně ukousnul dva pruty a ona tam pořád byla.Bojoval s ní,jako lev,ale s feederem nakonec neuspěl a královna s vražedným kukučem se odebrala zpátky tam,kam patří. Bylo mi to líto,protože jsem ji Jardovi jednak přál a pak-chtěl jsem ji vidět.Byla úžasná.
Za mnou k večeru přijeli Karel s Kačkou kamarádi z vodácký party,což mě moc potěšilo a fandili nám.Navíc Kačka přivezla úžasnej koláč,takže nám ujasnila,co budeme snídat.
Skončilo první kolo.Proběhlo vážení a my věděli,že je to bída,takže ani nebudu koukat do výsledků,kolik jsme navážili(bylo to 3250g:-)).
Následovala pauza,kterou jsme věnovali rozviklání ztuhlých těl,pohodlnýmu posezení,sežrání části zásob a klábosení s kamarády. Po setmění začalo druhé kolo,ale přiznám se,že jsem do toho šel s tím,že to prostě přežiju,protože pozitivní zážitek jsem už neočekával. S nechutí jsem slezl do křesla,pohodil vedle sebe otep plechovkáčů s  cigárama a šlo se na to. Zkoušeli jsme chytat mimo krmení,v krmení,u druhého břehu(kde tahali kapra za kaprem-ale víc vlevo,než jsme mohli házet).Měnili jsme montáže i  nástrahy,ale prostě se to vůbec nepohnulo.Po dvou hodinách se mí kamarádi už evidentně nudili,tak se rozloučili a jeli spát.Záviděli jsme jim poměrně vydatně,ale kdo se dá na vojnu…
George po půlnoci vzaly záda tak,že už na bedně nevydržel a šel se natáhnout (na hodinku). Za chvíli usnul a začal chrápat,jak hovado.Házel jsem po něm různé předměty a tlumeně klel,jenže na nadávky nereagoval a předměty došly. Bohužel jeho chrápání bylo jen slabým odvárkem událostí příštích...
Někteří kolegové zesláblí bojem s obřími rybami se pravidelně posilňovali v přilehlém stánku a postupem času vyplynulo,že jejich hlavní potravou nebyly klobásy a Colalokova limonáda,nýbrž chléb tekutý zřejmě s dalšími podpůrnými prostředky. Tak se stalo,že se kolem vody začala potulovat různá individua,různě padat a hlavně vydávat zvuky,které možná měly býti identifikovány coby zpěv,který však připomínaly jen vzdáleně. Je pravda,že první hodinu to byla sranda a oživení nudy,když ryby nedělaly nic. Další dvě hodiny už jsem se bohužel nebavil a patrně nejen já. Naštěstí ti stateční muži(nejen) nakonec padli zmoženi spánkem a nad hladinou opět zavládl klid.Naneštěstí opět klid absolutní.
Jen na druhém břehu pravidelně tahali kapry a zvyšovali skóre kolegové,kteří na rozdíl od nás losovat umějí. Když po odpadnutí podroušenců nastal zase klid jen občas přerušovaný Ouřadovými hláškami,jako třeba:“Až budu mít ještě jeden záběr,tak ten bude první“,nebo klasikou:“To je mazec!“,překrmil jsem na jiné místo,protože tam kam jsem střílel,už se vytvořil ostrůvek a když jsem se trefil při náhozu do krmení,tak byla nástraha vlastně na suchu,což nebylo úplně ideální. Georgie mi za zády zběsile chruněl a tak jsem chytal na dva pruty.
Najenou jsem asi v půl čtvrté zaznamenal jemný záběr a okamžitě jsem zasekl.Něco většího tam viselo,ale kapr to nebyl.Po veleopatrném zdolávání jsem podebral půlmetrového cejna a byl jsem na vrcholu blaha.Pak během hodiny asi tři menší a pak už jsem se bál,že bych mohl nějakou rybu prošvihnout a vzbudil jsem Jirku.Ten nemohl pochopit,jak se může stát,že hodinka trvá cirka 4,5 hodiny,ale vyhrabal se za spacáku a  zasednul na bednu.Vytáhl jsem dva malé kapříky a cejna,ale intenzita záběrů slábla,až  ustaly úplně.
Pak jsem si všiml,že když hodím do původního krmného místa,jsou záběry zase tam.Také vrcholek ostrůvku z krmení zmizel pod vodou a to jsem přičítal konzumaci rybí obsádky,takže jsem zase začal krmit a nahazovat na původní místo k odhozové bójce.
Odbočím,protože chci vysvětlit jednu věc.
 
Ohledně mé odhozové bójky jsem slyšel několik podivných narážek,které jsem bral,jako legraci,ale pak jsem se dozvěděl,že některé byly míněny vážně s tím,že použití bójky je neregulérní. Není. Vedl jsem pak na toto téma diskusi na pokecu feederklubu a bójku obhajoval s tím,že zakázaná není. Pak jsem se po telefonátu dozvěděl,že na valné hromadě se tato problematika řešila a skončilo to hlasováním,ve kterém jsem i já sám proti bójce hlasoval.Dávno jsem na to zapomněl,ale když jsem poctivě zapátral v paměti,musel jsem dát za pravdu,že to tak bylo. Ano bylo hlasováno a bójka byla zakázána.Jenže do soutěžního a závodního řádu žádná změna nebyla zanesena nebyla a protože není má povinnost si pamatovat všechno,tak jsem pověřil Georgie,aby řády prostudoval s  tím,abychom neudělali nějakou botu. Jirka mi pak sdělil,že o bójce není nikde ani slovo a tak jsme ji v  klidu použili. Dá se použít jen na stojaté vodě a tohle byla jedna z mála možností ji vyzkoušet.Ne,že by nám byla něco platná,ale stejně trvám na tom,že jsme žádný předpis neporušili a použití odhozové bójky bylo v souladu s  pravidly tak,jak jsou dodnes nastavena. Tolik k hysterii kolem bójky.
 
Na původním krmném místě začali brát cejnci ve formě zrcátek a sem tam pidikapřik. Začal je chytat i Georgie.Vytáhnul taky překrásného cejna a tak jsme v  nich ještě trochu váhu vylepšili.Přehazovali po minutě a semtam ještě nějakého akvarijního cejnečka vytáhli.Můj poslední opustil vodu asi 5  sekund před posledním zabékáním signálního trouby a pak přišel signál a  bylo po všem.
Po prvním kole nám bylo jasné,že na bednu nemáme nárok a tak jsme bojovali aspoň za sektorový pohár.Jenže když jsme slyšeli,že někteří v  našem sektoru mají kapry,tak jsme nechali zajít chuť. Celou noc jsem seděl a zvednul jsem se jen párkrát abych vyčůral odpad z  plechovkáčů,takže jsem se s chutí protáhnul a prošel. Je fakt,že jsem si to užil(noční lov),protože i když to většinu noci ani nebrnklo,tak jsem bojoval,jako lev.Krmil jsem,přehazoval,zkoušel všechno možný i nemožný,až jsem na to přišel a ryby začal tahat. A to potom přišel ten kýženej adrenalin a vzrušení.Stálo to za to.
Když jsem pak šel ze zvyku podívat se kolik kdo vážil,tak jsem na konci našeho sektoru zjistil,že jsme ho nakonec přecejen vyhráli a naše radost byla bez hranic.Nachytali jsme ve druhém kole 7200g,což jsem ani nečekal.
Balení a odnášení všech krámů bylo nutné zlo a daň,kterou jsme pak asi dvě hodiny platili,protože jsme toho vykramařili tolik,že jsem se obával,že tam při balení strávíme ještě jednu noc.Já byl navíc tak unavenej(což jsem při rybačce absolutně neregistroval),že jsem se nemohl na nic soustředit a stávalo se mi,že jsem zůstal stát s něčím v ruce a  marně dumal nad tím,co vlastně chci udělat…. Nakonec se nám to podařilo zapakovat a narvat do aut,načež jsme se odebrali k místu vyhlášení.
Jirka a Honza Ouředníkovi stejně,jako Míra Stejskal odvedli dobrou práci a mrzí mne,že jsem byl tak vyřízenej,že jsem jim ani nepomohl sbalit trať,jako Jirka mě na Sadské,ale byl jsem nadoraz. Taky ceny měli kluci moc pěkné a tak jsme se po vyhlášení loučili s  vymodleným sektoráčkem v ruce a s dobrým pocitem,že jsme si zkusili zase něco jiného a že jsme ani nakonec nepropadli,protože jsme se umístili ještě v první polovině startovního pole,což považuju za velice slušnej úspěch na místě,kde to nešlo a bez kapra se váha udělat moc nedala.
Ještě chci zmínit,že Piškot se marně pokusil zachránit kapra,kterýho vytáhnul s jícnem prošitým cizí srkačkou,ale bohužel to nedopadlo a tak ho zahrabal ještě před vážením(čímž se připravil o jeho váhu) a to je počin na pochvalu.Uděluji mu tedy pochvalu před nastartovanou  a  rozblikanou audinou za humanitu.Takové pocty se zatím dostalo jen Honzovi Kukačkovi za vítězství ve slovenském závodě na Labi...
Chtěl jsem pak ještě mermomocí jet na jeden zátah domů(asi 250-300km),ale po pár kilometrch jsem zjistil,že na to prostě nemám,takže jsem je s Georgem k němu a tam si na hodinku zdřímnul. Ta moje hodinka nakonec taky měřila přes čtyři hodiny……
 
Kluci díky za fajn závod,stejně tak,jako firmě fish-pro za sponzoring a  zase se těším příště.
 
Feederův Zdar!

Petr Hahn

Ahoj-vítej na mých webových stránkách.

Krátce se představím a víc si o mně přečteš na webu v životopisu.

Jmenuju se Petr (to je údajně skála) Hahn (to je určitě německy kohout), ale vlastně všichni, kdo mne znají mi říkají – Azbest. To je přezdívka, kterou jsem dostal někdy kolem r. 1985 na vandru.

Z rubrik na webu vyplývá, že mne baví muzika, příroda, cestování, rybařina (hlavně momentálně feederové závody od r.2004), vodáctví, poezie, psaní, a některé další věci, na které se možná časem i zde dostane.

Mám osobní problém při kontaktu s blbostí, hajzlovstvím, levičáctvím (i když s politikou tak nějak komplet), nespolehlivostí, lhaním, ……bohužel se s tím vším dnes a denně setkávám a občas mi nedá to nekomentovat, nebo si z toho aspoň dělat srandu.

Některé texty, které uznám za zajímavé, vtipné, nebo jinak přínosné otiskuju i od jiných autorů-někdy i z anonymních přeposílek.

Jsem tvor společenský, ale nějak nemám kliku, takže žiju sám.

Stránky už běžely víc než rok na jiném redakčním systému, ale tyhle mi vyhovují více a taky se mi víc líbí.

Přeju příjemný pobyt, a pokud Tě něco zaujme, máš možnost se zeptat, nebo komentovat v pokecu.

Takže……VEJDI