Po rozhovoru s žákem 7. třídy tzv. zvláštní školy (Romem) o jeho představách o budoucnu, jsem ztratila poslední naději, že ta práce není marná...
„Po základce nic dělat nebudu.“
„Proč?“
„U nás chlapi nedělají, táta by mě zabil. Však můžu být na pracáku a v důchodě, ne?“
„A tatínek nepracuje?“
„Ne, je v invalidním důchodě. Je mu 35, bolí ho záda.“
To je jen podstatný úsek „diskuze“, kdy jsem to pedagogicky nezvládla a ukázala chlapci svoji půl roku starou jizvu po operaci páteře, a řekla, že jsem epileptik a mám vysoký tlak a je mi 45 let, pracuji od 18 let, a během té doby jsem ještě vystudovala peďák a psychologii, abych mohla dělat to, co mě baví. Už mě to ale nebaví. Dennodenní hádky s romskými rodiči, proč by měli posílat děti do školy s výmluvou, že oni taky neumějí číst a psát a jsou „v pohodě“. Z našich daní.
A to je jen zlomek problémů, které s našimi diskriminovanými spoluobčany stále ve škole řešíme...
Už jsem zřejmě rasista a to, že chceme, aby měli Romové stejné povinnosti jako ostatní, je přece diskriminace, no ne? Tohle do nebe volající zvýhodňování cikánů musí jednou pro vždy skončit.
P.S.: Dnes mi přinesla romská matka zprávu z PPP z vyšetření syna.
Nemá žádnou vadu, jen sociální znevýhodnění. Byla doporučena integrace a osobní asistent. Podotýkám, že 1.ročník opakoval, dále postupuje s nedostatečnými. Nic nedělá, jen se válí v lavici a vyrušuje, chodí za školu a krade v supermarketu. Jen všem přidělává práci a okrádá nás o čas, který bychom mohli věnovat dětem, které to opravdu potřebují a zaslouží si naši pozornost.
O tomhle mluvil náš prezident a málem ho ukamenovali!!!
Nemluvě o finančních prostředcích, které nejsou tam, kde je škola nutně potřebuje. Nikdo z jeho rodiny nepracuje, jen pobírají dávky. Diví se někdo, že se stáváme rasisty? Kdo je u nás vlastně diskriminovaný?
