Stejně jako po jiných podobných hrůzách bude zase zvýšena ostražitost policie a armády, kontroly na hranicích, sledování aktivit rizikových jedinců i organizací. Budou omezeny veřejné akce s velkou účastí lidí, atd. Policie bude unavená, časem se vše uklidní, vrátí do volnějšího režimu a tím opět nastane prostor pro něco podobného. A teroristi opět udeří jinde a jinak. Trvalá frustrace těch, kdo nejsou schopni uspět ve společnosti se dá snadno převrátit v náboženský fanatismus zejména pod vedením zkušených imámů.
Ani ME ve fotbale nebylo ochráněno vůbec dokonale, ale tam útočníci neriskovali. Počkali si.
Zločin má vždy náskok ve svém plánování a momentu překvapení. Čím víc se dostane do Evropy imigrantů z Orientu a Afriky, tím větší riziko bude, protože militantní vyznavači Islámu a Šaríji takto konají ve jménu Alláha. V davech příchozích běženců není možné vysledovat jejich úmysly a pohnutky a spousta z nich ani nemá doklady – většinou úmyslně. Solidarita hostitelských států se takto obrací proti nim samotným. Je jen na nich, jak s touto skutečností naloží a nesmyslná sociální politika všeobjímajícího multikulturalismu tomu všemu jen napomáhá.
Myslím si, že by evropské země neměly vytvářet podmínky pro úspěšnou migraci davů z jiných kultur, protože ač jsou mezi imigranty jistě lidé mírumilovní, slušní, ochotní se podřídit novým pravidlům, tak s nimi ve stejném měřítku přicházejí i ti druzí a nebo se často radikalizují až jejich potomci ve druhé, či třetí generaci. Toto je neodhadnutelné a neovlivnitelné. U nás je zatím relativní klid jen proto, že zatím nejsme pro tyto migranty atraktivní destinací, ale i to se časem změní. Proto je potřeba už teď pevně nastavit pravidla pro imigrační řízení a zejména pro pobyt na našem území. Tvrdě vymáhat dodržování našeho práva a neumožňovat zanášení cizích pravidel včetně zahalování tváře, legalizace muslimských obřadů a zvyků (svatba podle muslimských zákonů, mnohoženství, sex s nezletilými, sex se zvířaty, šaríja, atd…) a nastavit také pevně perzekuci porušování našich zákonů – nejlépe vyhoštěním. Čím méně budeme pro lidi z těchto kultur přístupní a atraktivní, tím lépe pro naši budoucnost. Jako dobrý vzor vidím přístup Austrálie.
Nemá to nic společného s rasismem. Ale zvyky a tradice primitivních barbarských uctívačů strýčka, co měl (mimo jiné) devítiletou manželku bychom podle mého názoru akceptovat neměli a nesmíme. Jinak nás čeká to samé, co Francii, Belgii, Anglii, Skandinávii a další ještě nedávno bezpečné země, které se nyní krčí před násilím těch, které přijaly a nevědí si s nimi rady. Teď najednou nemají východisko z této situace a budou jej velmi těžko hledat. Jsou příliš hluboce kontaminováni a nemohou se zbavit něčeho, čím jsou dávno prorostlí. Nám zatím stále ještě stačí regulovat imigraci, nepřijímat žádné povinné kvóty, nenechat se vydírat a postarat se o ochranu svých hranic. Zmíněným zemím už tohle dávno nestačí. Již překročily bludný kořen.
Je to na nás.
P.S.: Prohlášení Angely Merkelové:“Německo stojí pevně po boku Francie v boji proti terorismu“ vnímám jako cynismus, špatný vkus pro černý humor a hlavně jako nelegitimní alibismus.
