Problém se týká i doby, kdy byl Andrej Babiš nejen majitelem Agrofertu, ale také ministrem financí a místopředsedou vlády.
00:00 / 04:54
Janek Kroupa se vydal zjistit, jak Agrofert nakládá s pozemky, které společnosti nepatří.
Podle oslovených právníků jde o trestný čin. Rozlohu pozemků spočítali datoví žurnalisté Českého rozhlasu z veřejně dostupných databází.
„Chyba je v celkovým systému, to měly řešit vlády předtím, to je bordel, tady se 27 let nic nedělalo. Náš šéf tam je až teďka,“ brání takový systém předseda představenstva ZAS Podchotucí Martin Wiehl. Jde o firmu z holdingu Agrofert, která stejně jako další společnosti koncernu hospodaří na půdě, která jí nepatří.
„Pokud nemám právní vztah k tomu pozemku, pak ho nesmím užívat, a pokud ho užívám, je to podle mého názoru trestný čin neoprávněné užívání cizí věci,“ je přesvědčen advokát Petr Toman.
To ale není jediný problém. Kromě toho, že firmy na půdě hospodaří, tak na většinu pozemků ještě berou dotace z Evropské unie. Odborník na dotační poradenství ze společnosti Agroteam Michal Weber říká, že na to nemají nárok.
„Neměly by na ně čerpat dotace. Tady se firmy vystavují riziku, že v případě sporu to bude odhaleno. Ty pozemky budou de facto násilnou formou ze strany poskytovatele dotace vyškrtnuty z LPIS (veřejný registr půdy, pozn.red). V obecné rovině oni by dobrovolně neměli ty pozemky užívat,“ upozorňuje Weber.
Je to vlastně squatting, říká advokát
Problém s vlastníky se netýká jen Agrofertu, odhadem může jít minimálně o desítky společností. Soudy tudíž už v minulosti podobné případy řešily. Podle advokáta Václava Vlka poměrně jasně řekly, že jde o dotační podvod.
„Z hlediska soukromého práva je to bezdůvodné obohacení, takový squatting - prostě vlezl jsem někomu do bytu. A z hlediska trestního práva je to buď přímo podvod, anebo velmi zjednodušeně dotační podvod. Ostatně máme dva nebo tři rozsudky, které říkají, ano, to je trestný čin na úkor EU, je to neoprávněné čerpání dotací,“ vysvětluje Vlk.
HLÍDÁME STÁTU PENÍZE: JAK JSME HLEDALI NEJASNOSTI V DOTACÍCH PRO AGROFERT
Propojení dat ze zdánlivě nesouvisejících databází teď ukázalo na pozemky, kde může docházet k neoprávněnému čerpání zemědělských dotací. Přitom stát má potřebné podklady k dispozici už řadu let. Více se dočtete v textu Jana Cibulky.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš vložil akcie svých společností Agrofert do dvou svěřenských fondů na začátku letošního února. K převodu majetku přiměla tehdejšího ministra financí Andreje Babiše novela zákona o střetu zájmů. Kdyby to neudělal, musel by odejít z politiky nebo by jeho firmy nemohly přijímat dotace. Vliv nad fondy si ale uchoval, do funkcí správců dosadil své kolegy z Agrofertu a dohled svěřil i své manželce Monice.
Babiš kauzu sporného hospodaření na cizí půdě komentovat nechtěl. Nezvedal několik dní telefon, neodpovídal ani na SMS zprávy.
Mluvčí Agrofertu Jan Pavlů Radiožurnálu poslal pouze písemné stanovisko, ve kterém píše: „Jednotlivé společnosti patřící do koncernu Agrofert hospodaří na zemědělských pozemcích v souladu s platnými právními předpisy a při výkonu užívacích práv nutně přichází do styku s historickými dohodami, které uzavřeli v jejich okolí další zemědělští podnikatelé. Koncern Agrofert bezesporu není v ČR jediným, kdo se v dané, historicky vzniklé situaci nachází, ovšem na rozdíl od jiných subjektů se snaží situaci narovnat.“ Společnost se prý navíc snaží majitele aktivně dohledávat.
Podle oslovených právníků ale takový výklad firmu neomlouvá. A prohlášení Agrofertu považují za doznání viny. Více o tématu uslyšíte v úterý po páté hodině ve 20 minutách Radiožurnálu.
Janek Kroupa, Jan Cibulka, mch
