Navigace
Obsah
BÝVALÝ DRAHÝ PŘÍTELI
Asi se mi nepodaří
vrátit život zpátky.
Něčeho je ve mně září
podzim barví látky
Látky listů, které spadnou
provždy neodvratně
Nevidím myšlenku žádnou
pro niž zůstat na dně
Velká slova, velká gesta
nitro odletělo
Jako devadesát ze sta
jak bez duše tělo.
Opravdovost omílaná
a vyznání lásky
Slova pomsty teď už planá
studená, jak zmrazky
Dlouho jsem Tě obdivoval
příteli můj drahý
To sis někde v duši schoval
a pokřivil vztahy
Nejlacinější prostředky
bereš k ublížení
Z vět už jen ubohé zmetky
jimž cest zpátky není
Jedovaté vlastní sliny
vkládáš druhým do úst
Neomlouváš svoje činy
a slušnost-ta má půst
Ubohou svou laciností
strašně klesls v ceně
A….co vyprávíš s lehkostí
bylo obráceně
Překrucuješ ve své hlavě
pravdy až jim věříš
domníváš se, že pak hravě
síly s všemi změříš
Dopadne to ale jinak
jak se domnívám
V konci z podivných lží silák
zbude k boji sám
Já budu litovat stále
hořce, upřímně
že nedonesl jsem dále
těžknoucí břímě
Více však už zlého bylo
od Tebe jen k mání
Ani rozumem, ni silou
ani jinou zbraní
nelze pohnout bání
