Přede mnou ve frontě u kasy cikánka přes metrák s vychrtlým manželem a malým klukem tak 4 roky.
Kluk cupuje obal nějaké hračky, kusy papíru padají na zem bez povšimnutí matky.
Vím, jak mi takové věci vadí u mne v obchodě, tak ji na to velice ohleduplně upozorním.
Hodí po mně dotčený pohled, ale ty tři kousky kartonu sebere.
Klukovi neřekne nic, takže ten nevzrušeně pokračuje v cupování a pohazování.
Matka platí a chystá se k odchodu.
Znovu ji upozorním:"Podívejte se" a ukazuju na podlahu pokrytou papírky z kartonu.
Teď už ji bouchnou saze, co si to ten gádžo dovoluje:"No a co, dyk já to uklidim!"
Opáčím:"Jo, ale až když jsem vám o tom řekl. Ani jste se tam nepodívala".
Dáma:"A co vám je do toho, já to vidím"
Taktně vynechám poznámku o tom, že přes tu vyžranou vanu ani na zem nedohlídne a říkám:"Kdybyste mu to nechala rozbalit až doma, tak tady ten bordel není".
Okamžitě se zvyšuje volume a rasistou týraná nebohá trpící hřímá:"Ale on si to chce rozbalit tady a hned".
Trpělivě a vlídně komunikuji:"No tak to holt tady a hned budete muset posbírat".
Propuká neartikulovaný řev raněné slonice:"Co ti je do toho, ty se starej o sebe, co si myslíš....."
Říkám jen:"Netykejte mi." a jdu si vyložit košík.
Za neustávajícího řevu odchází ven, chlapík dělá, že tam není.
Posbírám si věci a slyším, že ta milá žena venku zaparkovala hned u východu, řve na celou křižovatku (odehrálo se v Perle) a hodlá způsobit srocení lidu.
Slyším slova o buzerantech, atd. Evidentně čeká na to, až vyjdu ven, aby mohla ve scéně pokračovat s nadějí, že se dostaví nějací soukmenovci.
Je mi jasné, že když s ní budu mluvit v klidu, tak mne přeřve a já se nehodlám vytáčet a řvát. Navíc nejsem zrovna klidná povaha, ale ještě jsem nikdy v životě nepraštil ženskou (i když tady bych to asi ani praštěním neporušil), ale kdybych jí začal odpovídat v jejím režimu vnímání a vyjadřování "Sklapni ty kundo vypatlaná...atd.", možná by musel zasáhnout ten její chlapík a odskákal by to za ni.
Jenže ten v tom byl úplně nevinně, vykládal vozík do tašek a incidentu se nezúčastnil. Neřekl ani slovo a bylo vidět, že mu je to nepříjemné. Kdyby po mně hrábla, tak fakt nevím...na nějaký postrkování moc nehraju a byl bych dost v pasti.
Tak jsem s milou řvoucí semetrikou vyjebal tím, že jsem vyšel bočním vchodem a hned přešel silnici za níž už mám vchod do domu.
Chvíli jsem ji pak ještě z domu pobaveně pozoroval, jak tam vyřvává, tašky na zemi a usilovně mne vyhlíží.
Ale příjemný to nebylo.Normální máma by se asi za dítě omluvila, cucky by sebrala a zabavila rozbalování na později.
Tady bylo naprosto evidentní, že nějakej bordel, kterej bude uklízet někdo jinej, je naprosto v pořádku a absolutní nezájem.
Moje reakce vyvolala výbuchy té permanentní ublíženosti, agresivity, sprostoty a mentální limit.
A to jsem se po celou dobu choval slušně a mírně zvýšil hlas jen, když mi začala tykat.
A jak se teda má zachovat člověk v takové situaci? Dělat, že nevidí?
Bordel na zemi v obchodě, je velice špatná reklama - pro majitele a personál, který si toho může všimnout po dlouhé době, protože to nemá v zorném poli.
Nebo jsem to měl mlčky sám posbírat a udělat dobrý skutek?
Občas to i udělám, ale když vidím, kdo bordel dělá, tak se mi nějak fakt nechce.
Proč jsem uvedl, že šlo o cikánku?
Proto.
