Dnešní téma se svým jednoslovným označením tváří poměrně jednoduše a prostě, leč-úplně to tak není.

Kromě dopravního prostředku a oblečení (popsáno v díle minulém) potřebuje rybář i závodník určité množství dalších předmětů, které mu budou nápomocny k tomu, aby se rybolovu zhostil pokud možno s úspěchem.

Protože se věnuji v těchto pojednáních výhradně feederu, nebudu se zabývat tím, že běžný rybář může chytat zároveň s feederem ještě třeba na těžko, nebo třeba na kačenu (větší splávek na dravce).

Takže mu v podstatě stačí dva feederové pruty (nebo jeden) a nejnutnější náčiní, pro lov ryb, případně jejich přechovávání-to v tom případě, že je bude nejen zdolávat a fotit, ale posléze konzumovat.

Na pruty patří pochopitelně smekací navijáky, vlasce (pletenky) a montáže se zátěží a háčkem. Navijáky já používám s bojovou brzdou o velikosti 2500-4000.

Stejně úspěšně používají jiní rybáři navijáky s přední brzdou, či třeba i s baitrunnerem.

Pruty musí být v něčem ukotveny, takže držák, stojan, vidlička, motýl, hřeben, atd.

V brašně krabičku s háčky, návazce, krmítka, olova, pean, doklady, svačinu, nůž, krmení, míchačku (pokud se nechtějí tahat s kyblíkem), bižuterii, metr, podběrák na delší ručce (aspoň 3m), sedačku a to celkem asi stačí.

Závodník musí mít věcí o dost víc (tedy nemusí, protože to není povinnost, ale většinou má).

Vezírek musí mít tunel dlouhý aspoň tři metry.

Podběrák se používá plavačkový s ručkou dlouhou 3-4m.

Lépe je mít jak rezervní tyč, tak podběrákové oko.

Protože není možno si moc vybírat, kam si sednu, bývá nutnost mít sedačku se stavitelnými nohami.

Hodně závodníků používá plavačkovou bednu, ale ta nemívá opěradlo, takže je dost nepohodlná.

Používají se různá monstra pro odložení rezervních prutů, kterých bývá i pět, protože jde o souboj s časem, kdy nemá cenu se zabývat řešením utržených a zamotaných vlasců.

K tomu dojde až po vyčerpání odložených rezerv.

Misky na živou nástrahu a další propriety jsou též nutností a musí být po ruce a ne na zemi, což znamená další polohovatelný držák.

Při kontrole se ale zase používají cejchované misky, které se do držáku umístit nedají.

Několik kbelíků na míchání krmení z toho minimálně jeden cejchovaný pro kontrolu rozhodčími. Deštník, který chrání jak před deštěm, tak před slunce.

Používám i druhý menší na ochranu živé nástrahy. Červi, do kterých naprší, zmizí z nádoby raketovou rychlostí a když je upraží slunce, tak pojdou. Stejné je to se žížalami.

Je potřeba také mít několik praků, protože každou chvíli u některého praskne guma.

Spousta různě velkých krmítek o různé zátěži je samozřejmostí, k tomu krmítka na červy a olova.

Vozím několik pouzder na návazce s připravenými forpasy o různé síle vlasce a velikosti háčků.

Krabičky s háčky a bižuterií.

Používal jsem i odhozový sonar, ale ztratil jsem v něj důvěru.

Aku vrtačka s vrtulí a náhradními baterkami na míchání krmení je dalším pomocníkem.

Je toho spousta, co člověk musí mít s sebou v sektoru i když zdaleka ne všechno použije, ale musí si vše nanosit před kontrolou na místo. J

e tragedie třeba zapomenout v autě pití, sluneční brýle, obústek…

Mačeta na vysekání porostu také nesmí chybět, protože co jen nadělá starostí špatně vysekaná tráva před prutem.

Nejhorší na tom asi je fakt, že si člověk zvykne na přítomnost všech těchto cajků a pak je sebou tahá, i když jde chytat jen tak na louži za barák, protože už si odvyknul na skromné vybavení, s nímž se dá pěšky dojít na vzdálenější místa.

Kde jsou ty časy, kdy jsem na přehradě chodil z chaty s batůžkem a dvěma pruty.

Nevím, jestli je to rozmazlenost, pověrčivost, nebo lenost, ale od jisté doby vozím s sebou tolik věcí, že se to najednou prostě unést nedá a to i mimo závody.

Nakonec to na sebe navěsím a jako vánoční stromeček se potácím v potu tváře na flek (abych nemusel jít dvakrát), čemuž by můj táta dodal:“Línej se strhá“…

Ale zase je fakt, že když ryba nebere a mám chuť, tak si ve věcech udělám pořádek, vysypu bordel, vyčistím brašnu a pouzdra, takže mám postaráno o jinou zábavu, než je dumání nad tím, proč neberou a ani nemusím řešit nesmrtelnost chroustovu.

Co se prutů týče, tak jsem začínal s univerzálními pruty tvrdosti Medium o délce 3,60 m, ale postupem doby jsem přešel na tužší a delší 3,90.

Zejména na řece jsou vhodné pro svou větší schopnost při jejich postavení eliminovat tah proudu na vlasec.

Zároveň při nahazování na větší vzdálenost jsou větší délky výhodou.

Musím ale mít vždy pruty rychlé, což znamená, že jsou tuhé, ale lehké s pevnou páteří.

U nich nehrozí prodleva při záseku a při zdolávání větší ryby je možno s ní za pomoci delšího a tužšího prutu lépe manipulovat při snaze zabránit jí v útěku do vázky u břehu.

Zvykl jsem si na pruty Sema Amnesia 3,90, které považuji za ideální pro jejich vlastnosti a také odolnost.

Jediný případ, kdy použiju pruty kratší je ten, když nemám nad sebou dost místa pro nahazování a zásek, protože se mi tam nastěhovaly stromy a jejich haluze.

Bývá to na závodech pěkná přehlídka všech možných druhů vybavení různých značek a je to jak na veletrhu.

Dneska píšu hodně dlouho do noci a při tom jsem zaznamenal první letošní úlovek.

Zneškodnil jsem v pracovně dva moly pářící se drze na zdi přímo přede mnou.

Při tom jsem pocítil významné zadostiučinění.

Vím, že si průběh svatební noci představovali jinak, ale i když mám zvířátka rád, tak tihle pacholci si tady beztrestně užívat nebudou..