Farma 25.10.2011 - Farma 25.10.2011

Hrozba islámu - víra krutosti a smrti

Korán je muslimy považován za slovo boží a představuje v islámu nejvyšší autoritu. Z toho důvodu je nutné pozorně se podívat, jaká slova tato kniha obsahuje. Podrobná studie Koránu a hadísů (příběhy o činech a slovech proroka Muhammada) ukazuje islám, který není představován muslimskou propagandou a není znám ani většině muslimů. Islám, jak se učí v Koránu a jak žil Muhammad, je náboženství nespravedlivé, netolerantní a kruté. Islám obhajuje zabíjení nemuslimů, potlačuje lidská práva menšin a žen. Islám se šířil především džihádem (svatou válkou) a vynutil si cestu zabíjením nevěřících a odpůrců. Zřeknutí se islámu je největší zločin a trestá se smrtí. Muhammad sám byl fundamentalista, a proto nemůže být fundamentalismus oddělován od skutečného islámu. Islám, což znamená “podrobení”, požaduje od svých stoupenců podřídit svou vůli a myšlenky Muhammadovi a jeho smyšlenému Alláhovi, bohovi, který opovrhuje rozumem, demokracií, svobodou myšlení a projevu.

Korán nařizuje muslimům, aby zabíjeli nevěřící, kdekoliv je potkají (2:191), vraždili je a byli k nim tvrdí (9:123), zabíjeli je (9:5), bojovali s nimi (8:65 ), šli proti nim s velkým úsilím (25:52), neměli s nimi slitování, protože nevěřící patří do pekla (66:9), pak “až jim způsobí úplnou porážku, pevně je spoutali” kvůli výkupnému (47:4).

Pokud jde o křesťany a židy, přikazuje podrobit si je a nařídit jim placení poplatku, nejdříve je však ponížit (9:29).

Korán odmítá svobodu vyznání a neuznává žádná jiná náboženství mimo islám (3:85). Ty, kdo nevěří v islám, posílá do pekla (5:10), nazývá je nadžis (nečistí) (9:28) a vyzývá své vyznavače k boji s nevěřícími, dokud nezůstane žádné náboženství vyjma islámu (2:193), vraždit je nebo křižovat, utínat jim ruce a nohy, a vyhnat je s hanbou ze země.

Zdůrazňuje, že nevěřící budou v budoucnosti na tomto světě mocně trestáni (5:34) a podrobně popisuje jejich strašlivé utrpení a tvrdí, že půjdou do pekla a budou “napájeni vodou vroucí” (47:15) nebo “hnisem tekoucím” (14:17), že budou zachváceni kouřem a plameny ze všech stran, a když budou prosit o pomoc, “bude jim pomoženo vodou podobnou kovu roztavenému, jež spálí tváře jejich” (18:29), a že jim bude “střižen šat z ohně a hlavy jejich budou polévány vodou vroucí“, která jim rozleptá útroby i kůži, a budou mučeni železnými důtkami (22:19).

Korán zakazuje muslimům stýkat se s jejich vlastními bratry nebo otci, jsou-li nevěřící (9:23), a přátelit se s nevěřícími (3:28).

O ženách Korán říká, že jsou podřízeny mužům a že jejich manželé mají právo je trestat, pokud je shledají neposlušnými (4:34). Ale jejich potrestání tím nekončí, protože po smrti se dostanou do pekla (66:10). Korán zdůrazňuje nadřazenost mužů tím, že utvrzuje jejich převahu nad ženami (2:228). Nejen že ženám upírá plné právo dědit (4:11-12), ale také je vnímá jako méněcenné a nařizuje, aby jejich svědectví u soudů nebylo bráno v potaz, ledaže je doprovázeno svědectvím muže (2:282). To znamená, že žena, která byla znásilněna, nemůže obvinit toho, kdo ji znásilnil, pokud nemá mužského svědka. Muhammad umožňuje muslimům oženit se až se čtyřmi ženami (ačkoli on sám jich měl více) (4:3) a dovoluje jim využívat tolika otrokyň (žen zajatých ve válce, dosl. “žen, jimiž vládnou vaše pravice” - pozn. překl.), kolik jich zajmou nebo si jich můžou koupit (4:24).