To je naprosto šílený...ani to bití nemůže přežít...! :-(
AKTUÁLNĚ K PŘÍPADU
18.3.2019
Předání petice - podepisujte však dál!
V pondělí 18. 3. v 11 hodin jsme se sešli před íránskou ambasádou v Praze, abychom předali petici s dopisem za propuštění Nasrín. Více...
13.3.2019
18. 3. v 11:00: Předávka petice - přijďte před íránskou ambasádu!
Petici za Nasrín předáme v pondělí 18. března osobně v 11 hodin. Připomeneme si nejenom 33 let, které by měla Nasrín odsedět ve vězení ale i neuvěřitelných 148 ran bičem. Více...
Jde o nejvyšší trest udělený obránkyni lidských práv v Íránu, který Amnesty za poslední roky zdokumentovala, což ukazuje, že íránské úřady nadále zvyšují tlak na lidskoprávní aktivisty.
Na případ Sotudíové byl uplatněn článek 134 íránského trestního zákoníku, který soudcům umožňuje uložit obviněným vyšší trest, než ukládá zákon, pokud obžalovaný čelí více než třem různým obviněním. Soudce íránské právničky Mohammad Mohiseh stanovil pro každé ze sedmi obvinění nejvyšší možný trest, k němuž navíc přidal další čtyři roky. Celková výše trestu se tak vyšplhala až na 33 let.
Je neuvěřitelné, že Sotudíová čelí tak nepřiměřeně vysokému trestu pouze za svou právnickou činnost související s lidskými právy, obranou práv žen a zasazováním se o změnu zákona proti povinnému zahalování žen.
K nespravedlivému soudnímu procesu došlo v nepřítomnosti právničky 30. prosince 2018. Sotudíová se soudního procesu odmítla zúčastnit s odkazem na nespravedlivou povahu soudního řízení. Nasrín byla stíhána za sedm různých obvinění. Některá z nich souvisela s odmítáním zákona o povinném nošení hidžábu. Úřady jako důkazy viny použily i takové aktivity Sotudíové jako sundání šátku během návštěv věznic, ochrana žen, které v roce 2018 nenásilně protestovaly proti nucenému nošení hidžábu a byly za to stíhány, poskytnutí rozhovorů o násilném zatýkání a zadržování žen, položení květin na místo, kde byla jedna z žen při protestu násilně zadržena. Další obvinění se týkala údajného ohrožení národní bezpečnosti a měla souvislost s její spoluprací s lidskoprávními organizacemi, včetně kampaně Krok za krokem ke zrušení trestu smrti.
Nasrín byla o rozsudku informována úředníky ve vězení Evin v Teheránu, kde si od června 2018 odpykává pětiletý trest na základě obvinění, za která nebyla nikdy souzena ani odsouzena.
POZADÍ PŘÍPADU
Nasrín Sotudíová byla zadržena 13. června 2018 ve svém domě v Teheránu a převezena do vězení Evin, kde je držena v ženském oddělení. Při zatčení jí bylo sděleno, že má nastoupit na pět let do vězení na základě obvinění, za která nikdy nebyla souzena ani odsouzena. Následně proti ní bylo vzneseno sedm dalších obvinění, včetně „šíření propagandy proti systému“ a „plánování zločinů proti národní bezpečnosti a shromažďování“. Odmítla zaplatit kauci, která je stanovena ve výši 6,5 miliardy riálů (v přepočtu přes 3,5 milionu českých korun), a uvedla, že obvinění jsou nepodložená a vykonstruovaná.
Před zatčením také Nasrín ostře kritizovala dodatek k článku 48 íránského trestního řádu z roku 2015, jenž jednotlivcům, kteří čelí obviněním z trestného činu, včetně těch, jež souvisejí s národní bezpečností, upírá právo na advokáta dle vlastního výběru po dobu vyšetřování obvinění a nutí je vybrat si advokáta ze seznamu schváleného předsedou Nejvyššího soudu. Byl vydán seznam dvaceti státem schválených advokátů pro provincii Teherán, ze kterých si jednotlivci mohou vybrat. Na seznamu nefigurují žádné ženy.
Amnesty International tuto praxi neschvaluje, protože se jedná o porušení práva na advokáta dle vlastního výběru, což je základní záruka spravedlivého soudního procesu. Amnesty opakovaně vyzývala íránské úřady, aby zrušily článek 48 nebo ho upravily tak, aby byl v souladu s mezinárodními normami pro spravedlivý soud. Od roku 2015 Amnesty International také dokumentuje stále častější případy, kdy orgány činné v trestním řízení a Revoluční soudy nedovolují vězňům svědomí a ostatním zadrženým z politicky motivovaných důvodů, aby je zastupovali advokáti dle vlastního výběru, dokonce ani během samotného trestního řízení. Úřady na svou obranu uvádějí dodatek k článku 48 íránského trestního řádu z roku 2015 i přesto, že toto ustanovení se týká pouze fáze šetření.
5. června 2018, ještě před svým zatčením, poskytla Nasrín Centru pro lidská práva v Íránu rozhovor, ve kterém uvedla: „V minulosti měli podezřelí z politických přečinů alespoň omezené právo se hájit a advokáti mohli případy převzít a vykonávat své profesní povinnosti i navzdory veškerému nebezpečí, kterému čelili. Teď se i toto omezené právo eliminuje… Jen si představte, že podezřelý je obviněn mocnými vojenskými a bezpečnostními službami a předstupuje před soudce u soudu ve věznici Evin. Skličují ho obavy a zastrašování… a jeho jediná naděje je, že bude mít nezávislého a čestného advokáta, který ho bude hájit. Teď, s implementací dodatku k článku 48, se tato cesta uzavřela a s právnickou profesí v Íránu se musíme rozloučit. Počínání justice sníží tok informací o politických případech a usnadní porušování práv podezřelých, vyslýchání, stíhání a odsuzování politických a občanskoprávních aktivistů, aniž by se informace dostaly na veřejnost.“
