Nejviditelnější jsou personální změny. Vláda začala zostra. Ještě loni před Vánocemi schválila zrušení celkem 23 služebních a 50 pracovních míst. Na ministerstvech a Úřadu vlády tak ubylo 14 sekcí.
Čistka skončila u soudu, kam se obrátil odvolaný náměstek na ministerstvu financí Ondřej Závodský. Stejný krok podnikl také bývalý náměstek na ministerstvu zemědělství Jiří Jirsa a náměstek na ministerstvu práce a sociálních věcí Petr Hejduk.
V únoru pak kabinet v demisi Andreje Babiše vypracoval návrh novely služebního zákona, kterým chce šéf hnutí ANO uvolnit pravidla pro přijímání a odvolávání náměstků ministrů, kteří nyní spadají pod státní službu.
Škatulata, hejbejte se!
Vláda v demisi pokračuje v nahrazování lidí ve státní správě a firmách ovládaných státem napříč všemi rezorty.
Největší rozruch vzbudil tlak premiéra Andreje Babiše na šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína, kterého premiér v demisi vyzval k rezignaci. Prý pro ztrátu důvěry.
Murín rezignovat odmítl a chce se sejít se sněmovním bezpečnostním výborem. Od minulého pondělí úřaduje v hlavním sídle GIBS v Praze kontrola z ministerstva financí. Opozice za Babišovým tlakem vidí snahu přes GIBS zamést pod koberec Babišovo trestní stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo.
Přehled nejvýznamnějších personálních rošád po nástupu Babišovy vlády:
- Předsedkyní správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny se stala šéfka zdravotního výboru sněmovny, poslankyně ANO Věra Adámková. Dosavadní šéf rady, hejtman a poslanec Jiří Běhounek (ČSSD) bude místopředsedou, dalším byl zvolen Bohuslav Svoboda (ODS). Odvolání ředitele Zdeňka Kabátka, kterého Babiš v minulosti kritizoval, podle vyjádření předsedkyně správní rady Adámkové není na pořadu dne (pozn. red.: správní rada největší pojišťovny má 30 členů. Deset nominuje vláda na návrh ministra zdravotnictví. Dvacet míst, která obsazuje Sněmovna, si strany dělí podle poměrného zastoupení v dolní komoře. Nově jmenováni musí být do 90 dnů od ustavení Sněmovny po volbách).
- Šéfka Státního zdravotního ústavu Jitka Sosnovcová rezignovala poté, co Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil výsledky kontroly hospodaření ústavu a ministerstvo zdravotnictví je označilo za alarmující.
- Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch odvolal ředitele Fakultní nemocnice v Ostravě, exministra zdravotnictví za ČSSD Svatopluka Němečka, a ředitelku pražské Nemocnice Na Bulovce Andreu Vrbovskou.
- Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar odvolal ke konci února generálního ředitele České pošty Martina Elkána. Poště podle ministra chybí smysluplná vize fungování podniku. Metnar na místo ředitele vypíše výběrové řízení, zatím povede Českou poštu ředitel divize poštovní provoz a logistika Vít Bukvic.
- Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý podal rezignaci. Státního správce kolejí až do 22. března, kdy o novém šéfovi rozhodne správní rada, povede dosavadní náměstek pro provozuschopnost Jiří Svoboda. Ten je i největším kandidátem na volný post po Surém. Důvodem jeho odchodu byly podle zákulisních informací tlaky na jeho odchod ze strany hnutí ANO, které na post šéfa SŽDC tlačí právě Svobodu.
- Vláda jmenovala do nově zřízené funkce vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurillu. Jeho funkce bude spadat pod ministerstvo vnitra. Kabinet zrušil funkci koordinátora digitální agendy ČR, kterým byl Ondřej Malý. Ten v současné době působí jako náměstek pro internetizaci České republiky na ministerstvu průmyslu.
- Vláda jmenovala do nové funkce vládního zmocněnce pro sport od 1. března 2018 Milana Hniličku. Úlohou zmocněnce pro sport bude koordinovat dění v této oblasti a ve spolupráci s ministerstvem školství se podílet na přípravě plánovaných změn v oblasti sportu a definovat parametry nové agentury pro sport. Mimo to bude připomínkovat návrhy právních předpisů s dopady na sport, konzultovat materiály k antidopingovému programu či dohlížet na koordinaci činnosti rezortních sportovních center.
- Ministryně obrany Karla Šlechtová vybrala nového šéfa generálního štábu – Aleše Opatu. Jeho předchůdci Josefu Bečvářovi vypršelo funkční období loni v létě. Předchůdce Šlechtové Martin Stropnický (ANO) mu jeho působení prodloužil. Šlechtová uvedla, že novou žádost o prodloužení Bečvářova mandátu odmítla i kvůli tomu, že Bečvář dosáhl důchodového věku.
- Ministerstvo dopravy navrhuje výměnu šesti členů výboru Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), odejít mají členové nominovaní za ČSSD a KDU-ČSL i exministr financí Ivan Pilný. Příležitostí k personálním změnám je konec čtyřletého funkčního období sedmi členů.
- Ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (ANO) odvolal generálního ředitele agentury CzechInvest Karla Kučeru.
- Do Rady ČTK byl sněmovnou zvolen nominant hnutí ANO Petr Žantovský, v čele Rady ČTK nově stojí Miroslav Augustin, jenž do ní byl vyslán rovněž za ANO.
Vyšší důchody i dotace pro Agrofert
Přehled nejvýznamnějších legislativních záměrů od nástupu Babišovy vlády:
- Vláda v demisi schválila návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který zvyšuje všechny důchody. Nejvíce pak lidem nad 85 let. Návrh nyní míří do sněmovny. Pokud ho zákonodárci odsouhlasí, polepší si důchodci v příštím roce v průměru o 918 korun měsíčně. Státní pokladnu má toto navýšení jen v roce 2019 vyjít na zhruba 14 miliard korun (při započtení automatické valorizace ale až 32 miliard Kč), náklady v dalších letech porostou.
- Dvě sazby daně z příjmů mají nahradit podle představ kabinetu od příštího roku nynější systém kombinující superhrubou mzdu, daň z příjmů a solidární přirážku k dani pro lidi s příjmem nad zhruba 1,2 milionu korun ročně. Nyní daň pro lidi s nižším příjmem činí dohromady 20,1 procenta a pro lidi s vyšším příjmem 23,37 procenta. Kabinet navrhuje snížení, konkrétně na 19 a 23 procent.
- Pokud teď Česká televize nebo Český rozhlas nakupují zboží či služby od plátce DPH a použijí je výhradně pro veřejnoprávní vysílání, můžou poté uplatnit nárok na vrácení daně z přidané hodnoty. Ministerstvo financí chce vratky DPH zrušit. Pokud návrh projde, ČT a ČRo tím výrazně stoupnou nákladové položky. „V celoročním dopadu je to řádově 120 až 130 milionů korun,“ říká za rozhlas mluvčí Jiří Hošna. U České televize by šlo o 350 až 400 milionů korun ročně.
- Česko odmítá zavedení dotačního limitu evropských přímých zemědělských dotací po roce 2020 pro velké farmy. Nesouhlasí ani se zaváděním snižování platby podle velikosti podniku, píše se v materiálu ministerstva zemědělství, který schválila vláda Andreje Babiše. Podobný názor měl i kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD). Největší zemědělskou firmou a největším příjemcem zemědělských dotací v Česku je holding Agrofert, který fakticky ovládá Andrej Babiš.
- Vláda přijala Koncepci vodní dopravy pro období 2016-2023. Schválená varianta počítá s výstavbou plavebního stupně v Děčíně a tím i zlepšení splavnosti vodní cesty v úseku Ústí nad Labem – státní hranice. Vodní cestou se přepravuje zboží jako potraviny, obilí, chemické produkty nebo stavební materiál. Vodní cestu by tedy mohla využívat nejen zemědělská část Agrofertu, ale i například chemička Lovosice, která též patří do jmenovaného holdingu.
- Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner zaslal australské společnosti European Metals Holdings výpověď memoranda o těžbě lithia u Cínovce. Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými parlamentními volbami. Podle EMH vypovězení memoranda o porozumění s firmou ze strany Česka nehraje roli, EMH má totiž v lokalitě přednostní právo k těžbě.
- Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová chce aktualizovat střednědobé cíle armádya ráda by do středních i základních škol zavedla brannou výchovu.
- Šlechtová pozastavila i dva velké tendry – na vrtulníky a na mobilní radary. Zakázku na mobilní radary z Izraele nechce podepsat, dokud nedostane nové stanovisko od kybernetického úřadu. Národní úřad kybernetické bezpečnosti (NÚKIB) neschválil dokumentaci k nákupu armádních radarů, které se ČR chystá za 3,5 miliardy korun koupit od Izraelců. Za stávajících podmínek tak nepovolí jejich připojení k systémům NATO.
- Druhým velkým tendrem je nákup 12 víceúčelových vrtulníků. Obrana v minulých měsících dostala nabídky na jejich zprostředkovanou koupi od americké a italské vlády. Podle dřívějších odhadů by měla být cena kontraktu mezi deseti a 15 miliardami korun. Šlechtová dosavadní vývoj zakázky označila za marketingový průzkum. Jeho výsledky podle ní nenaplňují požadavky české armády. Zároveň ale podotkla, že jsou nadiktované potřeby nesplnitelné.
Sněmovní mašina ANO+SPD+KSČM
Křeslo šéfa sněmovny získal Radek Vondráček z ANO, z hnutí vedeného vítězem voleb Andrejem Babišem, který od prezidenta Miloše Zemana dostal první i druhý pokus na sestavení vlády. V minulosti toto řešení při povolební patové situaci nebylo zvykem.
Pro připomenutí: po volbách v roce 1996 vznikl menšinový kabinet vedený Václavem Klausem, v čele sněmovny ovšem zasedl Miloš Zeman. Ti si křesla prohodili po volbách v roce 1998, kdy Klaus podpisem tzv. opoziční smlouvy umožnil vznik jednobarevného menšinového kabinetu ČSSD.
A do třetice po volbách v roce 2006 získal možnost k sestavení vlády Mirek Topolánek, sněmovně ale šéfoval sociální demokrat Miloslav Vlček. Tato řešení měla zajistit třetí pokus o sestavení vlády druhé nejsilnější straně ve volbách (po dvou neúspěšných pokusech už nepověřuje prezident, ale předseda dolní komory parlamentu).
Ve sněmovně nyní Babišovi spolupráce s komunisty a Okamurovci funguje. Vojtěch Filip a Tomio Okamura získali posty místopředsedů sněmovny a jejich strany další důležité posty.
Funkce pro KSČM: Předlistopadový policista Zdeněk Ondráček (KSČM) se nakrátko stal šéfem komise pro kontrolu GIBS (poslanci Ondráčka zvolili v pátek 2. března, už v úterý 6. března ale po masových protestech v řadě českých měst sám z funkce odstoupil), Miloslava Vostrá předsedá rozpočtového výboru a Stanislav Grospič mandátovému a kontrolnímu výboru.
Funkce pro SPD: Miloslav Rozner předsedá komisi pro kontrolu NBÚ, Pavel Jelínek je v čele komise pro kontrolu Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Radim Fiala šéfuje hospodářskému výboru a Radek Koten bezpečnostnímu výboru.
Zatím zřejmě nejkontroverznějším počinem vloni zvolených poslanců bylo projednávání komunistické předlohy zákona, umožňující zdaňovat peněžité náhrady, které stát posílá každoročně církvím za majetek nevydaný v restitucích.
Kritici tvrdí, že to znamená danit náhradu za ukradený majetek a že návrh je protiústavní. Podle vedení katolické církve není rozhodnutí dobrou zprávou o stavu právního státu v ČR. Komunisté uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo asi o devět miliard korun.
Komunistickou předlohu podpořilo ANO, SPD, většina sociálních demokratů, někteří Piráti a Václav Klaus junior z ODS. Návrh tak poslali k projednání do sněmovních výborů.
