Navigace
Obsah
Vlastova polní tráva
Publicita snadno zavede Tě na dno.
Tiše ze své skrýše kouká sotva dýše.
Umělce začátky,pokroky a zmatky
formují ho skvěle,věnuje se cele
jen interpretaci a bohémské práci.
Kouzlo zatleskání ruček krásných paní
světla ramp a prachy.Ženy,dcery snachy…
Přitom ještě pořád kritizuješ zlořád
hnus civilizace.Nezačínáš na „C“
Žiješ bujný život.Vede tě jak pivot
alkohol.Ten vrací chuť a inspiraci.
Jiskra z oka mizí najednou pán cizí
zelený jak louka ze zrcadla kouká.
Přitom pocit moci,když můžeš i v noci
zařvat na personál.Přejí ti,bys skonal.
Zmizly galánečky,za větami tečky
začaly se množit-není už co prožít
Všeho je do času jako husa klasu
zavede tě na dno publicita snadno.
Tak se opijem s Vlastním géniem
Přátelé a známí střídají se sami.
Jdou pryč ještě rádi-poznání jim vadí
Hledět každým rokem kalnějším tvým okem
do duše jež hnije.Sprostá je a blije.
Už ani to jméno coby rodné věno
není co bývalo,když krásně zpívalo.
Škoda.
