Blues mý mámy.
Někdy se stmívá v mý hlavě dřív než může najít slunce stín
Nemám pak ponětí jestli jakkoli budu umět unést svůj splín
Někdy zlo nosím v sobě jako klín a těžko umím najevo dát
vám, kteří pochopí duši plnou vin, jak hrozně cítím to, co není znát.
R:
Není jak slova říct a pohladit dlaň
Není jak vyslovit s pomocí můz
Nezdárný syn stojí a stud padá naň
když duši mi zní mý mámy blues
Máma tím, že je tu, umocní den daleko víc, než si myslíš.
Barvy lístků voňavýho pugétu málokdy přineseš - vždyť víš.
Dary a pomoc přijímáš rád. Těžko to přiznat, jenomže vím
že tu nade mnou bdí v nocích častokrát máma a z popela táty dým.