Navigace
Obsah
| Jak to letos při feeederování udělám líp. |
|
|
 Tak.....Už se to blíží.Zima ještě zatím kouše,ale je to jen otázka času,kdy jí začnou docházet síly a pak konečně kapituluje.Děti naházejí Morany do vody,ledy a sníh vezme čert(nebo nějakej jinej komunista) a vykoukne sluníčko,který má sakra co dohánět.
To znamená hlavně to,že se blíží začátek sezóny rybářů a ryb.
No a pro nás kromě rekreační rybařiny taky začátek sezóny závodní.
Feederové pruty,kterým jsem na podzim slíbil,jak je umyju od krmení,vyměním jim na navijákách náviny a budu se s nimi pravidelně mazlit,se nespokojeně vrtí v pracovně a musím přiznat,že oprávněně.
 Ani jedno z předsevzetí jsem nesplnil a navíc jsem je bezohledně vytáhnul v lednu na závody jménem Zmrzlá špička (viz foto) ,kde chudáci bez pohybu mrzly tři hodiny,protože záběr se nedostavil. Naštěstí nikomu z celého závodního pole,ale to moje pruty nezajímá a jejich výčitky jsou víc,než zřejmé.Jinak jsem vyrazil jen jednou u nás v Sokolově (taky viz foto),kde jsem zdolal po úporném boji plotici asi 10 cm…jednu.
To vše(mytí,převinutí,mazlení-jak s děckem) tedy budu muset dohonit a to není zdaleka všechno.
Je třeba napáchat návazce do forpasovníků(u toho se moc těším,jak budu zase po třetím háčku v pazouře uvažovat o užívání háčků bez protihrotů) a dokoupit háčky.
Přesvědčit kamaráda,aby vyrobil haldu krmítek a pak se o ně rozdělil.Na mou obranu-jsem nešikovný lenoch,ale dodal jsem asi 50kg olověného plechu,tak mám možná trochu nárok…teda tajně doufám.
Povázat nějaké montáže,vykrámovat a vyčistit brašny od prutů i ostatního cajku,vytřídit nepodstatné věci od důležitých a potřebných-to z toho důvodu,aby se ty zbytečné během čtrnácti dnů zase dostaly zpátky a spokojeně dál překážely.
Dát dohromady kýble,míchačky,vrtačku,vrtuli,síta a další věci na míchání krmení.
Pohledat a spočítat sáčky na červy,krabičky na návnady a nástrahy.
No prostě zrevidovat, uspořádat, vytřídit, doplnit,vyspravit,uklidit,vyčistit a zkrátka zbojeschopnit celý ten herberk,co s sebou tahám(upřímnou soustrast plavačkářům) tak,abych aspoň na prvních závodech věděl,nebo aspoň vzdáleně tušil,co kde mám.Eventuelně-kde to ještě před chvílí zaručeně bylo.
Dále pak se soustředěně zamyslím nad svou činností před,při a po závodech.Nikdy asi nepochopím(a nejsem zdaleka sám),jak je možné,že i když mám na přípravu stejně času,jako ostatní,tak stejně nikdy nestihnu mít vše přihotoveno tak,abych před prvním signálem mohl v klidu namačkat krmné koule a být jako echt pionýr Vždy připraven.
Následkem toho pak během závodu padám přes pasti,které jsem si nastražil netuše,že ale půjdu na záchod,pak pro něco,co jsem si nesmyslně nechal na druhém konci sektoru,budu hledat všude láhev s pitím,abych ji pak nalezl pod sedačkou a podobně.
 Po skončení závodu pak tradičně sklízím chápavé pohledy a úsměvy(někdy však od některých bezcharakterních kolegů i posměšky),neboť mi pakování trvá přibližně dvakrát tak dlouho,než běžnému závodnímu občanovi.)To vše uložím do paměti a začnu se zabývat taktikou lovu při samotném závodu.
Slíbím si,že budu měřit hloubku,budu si značit na vlasci délku náhozu,určím si na druhém břehu orientační bod,budu nahazovat krmítko s forpasem přesně ve směru a dohazovat dostatečně daleko,abych mohl případně o kousek stáhnout.
Že si připravím pruty vždy v několika modifikacích montáží a důkladně si promyslím,jaké zvolím špičky pro tu kterou konkrétní vodu.
Že nebudu líný experimentovat a při neaktivitě ryb zkoušet měnit vše,co se měnit dá.
Že nebudu při zasekávání zbrklý a počkám na skutečný záběr,který evidentně spáchala ryba.Sekat nebudu moc,ani málo a nikdy neztratím se zaseknutou rybou kontakt.
Moc,ani málo nebude ani rasance při zdolávání ryby konečně zaseknuté a to s ohledem na nejslabší článek montáže-návazec s háčkem.
Rozhodně už jsem velkej a tak nebudu zbrkle spěchat,když bude ryba blízko oka podběráku,protože je to přece nejlepší cesta k tomu,jak o rybu spolehlivě přijít(případně taky o montáž a následně i třeba špičku.
Jak budu háček vždy vyprošťovat rozvážně,protože ho fakt nepotřebuji mít zaseknut v podběráku,rukávu,sedačce,jiném prutu,kbelíku,uchu,palci,ba-ani v poklopci,případně mít celý návazec omotán kolem několika věcí najednou.
Rybu dopravím do vezírku rovněž rozvážně a pozorně.Tak aby skutečně skončila uvnitř a ne tak,jako na Grand Prix v Klecánkách, kde jsem se od kolegy po nechtěném vypuštění dost velké plotice zpět do všeobjímajícího lůna matky přírody dozvěděl převratnou informaci:“Ty seš ale č…k! Teď nám bude chybět!“, což by mě jinak ani ve snu nenapadlo.Člověk se učí pořád…
No,zkrátka hodně toho v hlavě přemelu,zhodnotím,naplánuji s milimetrovou a milisekundovou přesností,vnesu řád a logiku do svého konání,promyslím,zvážím,do detailu rozpitvám, zjednoduším,zkombinuji, poladím a pak pozitivně naladěn sám jednohlasně odhlasuji a odsouhlasím,jako konečně platné definitivum.
Přeji i všem ostatním při tomto cíleném konání úspěch a dokráčení ke konkrétním dílčím i celkovým cílům.
Já pak všechno zapomenu a zkusím sem tam chytit nějakou rybu…
Ať se daří.
autor Petr Hahn Azbest
|
