Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Anketa

Která současná politická strana by od vás dostal hlas u voleb?

Celkem hlasů:
5151
Hlasování začalo:
21. 7. 2020
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Váš nejoblíbenější politik od Sametové revoluce?

Kdo, nebo co nás v současnosti nejvíc ohrožuje?

Co si myslíte o současné vlně imigrace?

Návštěvnost

Návštěvnost:

Počítadlo přístupů

Panoramatické Foto

Panoramatické fotografie

      Prodejna v Chebu-zrušena v březnu 2011Prodejna Sokolov

Prodejna SokolovProdejna v Chebu

Prodejna Sokolov

Facebook

Azbestu na Facebooku

Aktuální počasí

Počasí dnes:

28. 3. 2024

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 8 až 4°C.

Přehrát/ZastavitDalší

Svátek

Dnes je 28.3.2024

Svátek má Soňa

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Zelený čtvrtek
  • Den učitelů

Zítra má svátek Taťána

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Velký pátek

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Obsah

DÍL DESÁTÝ – NA ČLUNU
Ráno jsme se probudili a kluci měli domluven s profesionálním průvodcem Alvarem výšlap do pralesa.
Protože to měli naplánované na minimálně půl dne a asi 10 km, vzdal jsem se účasti.
 
.
 
Celkem mi stačilo, že jsme se byli projít v pralese předešlý den, na což jsem v minulém díle zapomněl.
Vyrazili jsme s Alvarem přes jeho políčko do pralesa a i když jsme ušli asi kilometr, tak toho k vidění bylo hodně.
 
..
 
 
Hlavně to, že  pokud soudruh Vágner viděl anakondu na 150m, pak je kouzelník, protože tu by na takovou dálku neviděl ani na pokosený louce.
V pralese by ji neviděl ani kdyby panáčkovala na hlavě a měla přitom sexy havajskou sukýnku.
 
.
 
V pralese se všechno změní, jen do něj vstoupíte.
Má vlastní atmosféru-trochu tajemnou a dokoce i akustiku, jako by tam všechno znělo víc nahlas.
 
..
 
 
Okamžitě mi začali ožvejkávat nohy mravenci a to je něco, co mi nedělá nijak zvlášť dobže protožr po takovém přísunu enzymů netoužím a ta jejich kyselina není mnou přijímána, jako božský dar, kterým sice je, ale já bez něho dokážu žít celkem v pohodě.
Byli všude.
 
.
.
 
Na cestě, na stromech, na nás.....prostě kurva úplně všude byli mravenci a termiti.
 
.
 
Jako milovník přírody jsem se nejdřív snažil po nich nešlapat, ale to ani při nejlepší vůli nešlo, tak jsem milovnictví přírody musel trochu vypnout.
 
 
 
No a jen jsme se vzdálili na sotva kilometr od "civilizace" představované Alvarovým domečkem, tak propuknul tropickej liják a bylo po výletě.
 
..
 
Alvarovi to sice bylo jedno, ale nám se v blátě nelíbilo a tak jsme to otočili.
 
.
 
Měl jsem jen sandály a kroksy, což není moc vhodná obuv do džungle a navíc se mi s modrým prsteníkam na noze nechodilo vůbec dobře.
 
 
 
Chápu, že jsou jedinci, jako třeba zázračný ošklivý blonďák, kteří dokážou ujít v pralese 800km za šest dní s plastovou židlí na rameni, ale k těm nepatřím, takže .jsem si udělal soukromý program s tím, že si vezmu člun a pojedu se projet s vláčákem po okolí.
 
Ještě jsem zaregistroval, že vnitřnostech z tapíra přiletěli hodovat nejen supi hnědí, ale také pán oblohy-kondor.
 
 .
 
Po snídani kluci s Alvarem odešli a já musel čekat, až přijedou mladí nadějní černoši z vyjížďky, kde zřejmě pátrali po tom, jestli by se něco nedalo zabít a sežrat, jelikož ve člunu, který zůstal u barky byla skoro prázdná nádrž.
Když jsem si představil, že ujedu pár kilometrů po vodě a dojde mi PHM a já budu tu cestu muset šplouchat pidipádýlkem, tak jsem se rozhodl tyto své vodácké schopnosti na poměrně velké plechové pramici netestovat, jelikož ta představa by stejně málo lákavá, jako pajdání po džungli.
Když přijeli, tak přehodili nádrže a já mohl vyrazit.
 
 .
 
Nejdřív jsem se pokoušel nafotit zavěšená hnízda krásných žlutých ptáků, které jsem pozoroval z barky, ale když jsem podruhé zůstal viset na utopeném kmeni, přestalo mne to bavit a vyrazil jsem proti Rio Negru.
 
.
 
Bylo krásně a když jsem přidal plyn, tak mne vzduch příjemně ochlazoval a já si to užíval velice.
Projel jsem několik zátok, které jsem bez výsledku provláčel a tak jsem si řekl, že se budu jen projíždět, což jsem dělal asi tři hodiny.
 
.
 
Po víc, než týdnu společnosti mých kamarádů a rodiny tupého Aliho alias Porco Granje, byla pro mne samota poměrně dost balzám.
Naši kluci byli v nějvětší pohodě, ale z negrů jsem byl permanentně otráven, takže mi samostatná činnost přišla hodně vhod.
Vyzkoušel jsem si s člunem různé manévry a protože těch 40 koní slušně cítit, tak jsem si to užil.
 
.
 
.
 
Trochu odskočím od tématu a v čase:
Právě mi zazvonil zvonek, tak jsem šel zvednout domácí telefon a ptám se: “Kdo je?“
„Dobrý den, tady je průzkum trhu a potřebujeme zazvonit:“zněla odpověď.
„Tak zazvoňte“
„Ale my se potřebujeme dostat do domu“
„Hm, ale já nepotřebuju, abyste se dostali do domu“
„Ale my……..“
„My tady na průzkum trhu nejsme zvědaví“ pokládám telefon a jdu pokračovat ve psaní s vědomím, že je mám za chvíli stejně za dveřma.
Po deseti minutách se ozvalo klepání na dveře.
Otevřu dveře, za nima stojí dvě okvádrovaný vyžehlený ucha a jeden mi strhá pod nos nějakou průkazku, k čemuž cvrliká:“My jsme z průzkumu trhu. Znáte Tesco, Lídl, Kaufland, Penny Market…….“
„Co vám je do toho?“
„No my to potřebujeme vědět“
„Nepotřebujete“
„???“
„Zmizte.“
„Ale my……“
„Běžte do prdele-hned“
No a protože po včerejší pěstní taškařici s jedním blbounem mám poškrábanej xycht, opuchlej pysk a uraženej zub, tak jsem ani nemusel zvyšovat hlas a pochopili, že asi nemám náladu a že bude lepší mou trpělivost netestovat už jen proto, že zabouchnutý dveře jim nic nepoví.
Drzost těchto institucí nezná mezí a já se s nima nemazlím stejně, jako s jehovistama a dalšíma kreténama, který mi chtěj zlepšovat život.
Dřív jsem je vyhazoval slušně, pak jsem přišel na to, že oni právě na slušnost spoléhají, protože spousta lidí je ze slušnosti vyslechne a nakonec  i odpoví.
Chápu, že i to je zaměstnání, ale prostě obtěžujou lidi u nich doma a tak ať dělaj něco pořádnýho, nebo alespoň ať neotravujou mne.
Nvíc opravdu nemám rád supermarkety, který vydírají dodavatele a zamořujou města svýma krabicemi.
Pokud přede mnou někdo řekne sprostý slovo „Lídl“, tak se vždy dozví něco peprnýho, protože tihle hajzlové vykáceli kdysi za jednu noc stromy v čtrnácti městech včetně Sokolova a třeba v Chomutově stoletou lípu, kterou jsem si pamatoval z intru.
V Lídlu mě nikdy nikdo neuvidí-hajzly živit nehodlám.
 
No nic zpátky od AmazonieJ
Když jsem se dostatečně vyřádil s člunem, tak jsem se vrátil na barku a bylo to právě včas, protože kluci už byli z pralesa zpátky a při obědě mi vyprávěli, co viděli.
Jednak povídali, že Alvaro je skutečně pralesní muž, protože pro něj není problém v džungli prožít třeba měsíc bez ničeho-stačí mu mačeta, ale i bez ní by si asi poradil.
 
.
 
Na druhou stranu jim přišlo trochu za pačes přitažené, když jim u asi deseti stromů povídal, že v nich bydlí onca.
Ukazoval jim, ze kterých lián se dá pít voda po jejich narušení, co se dá zbaštit zadarmo, kde nocoval tapír a spoustu zajímavých věcí.
 
 
.
.
Viděli spoustu hezkejch věcí, který asi nemá cenu verbálně popisovat a tak dám jen fotky:
 
 .
 
.
 .
.
Vrátili se z výletu spokojený a to je hlavní.
 
 
Pak se odehrála zajímavá scénka, když Roman zjistil, že si Porco Granje z jeho věcí vzal jeho oblíbenej wobler a namontoval si ho na svůj vláčák.
Ten ležel v druhým člunu za lodí.
Roman tam přišel a nevěřícně na to koukal, pak vstoupil do člunu, ozvala se suchá rána a Roman se vrátil se svým woblerem v ruce.
Ta rána byla od toho, jak mu vláčák přerazil vedle ležícím klackem. Koukal jsem na to z dalšího člunu a mohl jsem se potrhatJ))
Ještě lepší pak bylo, když Ali pak řval na svoje spratky a vyslýchal je, kterej z nich prut zlomil.
My nic, my jsme byli muzikanti a královsky jsme se bavili.
Tak vypadá satisfakce v přímým přenosu na živo-luxus.
 
U naší barky se va břehu toulaly různý barevný droboťě a Romanovi se povedlo je taky hezky trefit foťákem.
 
.
 
 
 
Petr Hahn

Ahoj-vítej na mých webových stránkách.

Krátce se představím a víc si o mně přečteš na webu v životopisu.

Jmenuju se Petr (to je údajně skála) Hahn (to je určitě německy kohout), ale vlastně všichni, kdo mne znají mi říkají – Azbest. To je přezdívka, kterou jsem dostal někdy kolem r. 1985 na vandru.

Z rubrik na webu vyplývá, že mne baví muzika, příroda, cestování, rybařina (hlavně momentálně feederové závody od r.2004), vodáctví, poezie, psaní, a některé další věci, na které se možná časem i zde dostane.

Mám osobní problém při kontaktu s blbostí, hajzlovstvím, levičáctvím (i když s politikou tak nějak komplet), nespolehlivostí, lhaním, ……bohužel se s tím vším dnes a denně setkávám a občas mi nedá to nekomentovat, nebo si z toho aspoň dělat srandu.

Některé texty, které uznám za zajímavé, vtipné, nebo jinak přínosné otiskuju i od jiných autorů-někdy i z anonymních přeposílek.

Jsem tvor společenský, ale nějak nemám kliku, takže žiju sám.

Stránky už běžely víc než rok na jiném redakčním systému, ale tyhle mi vyhovují více a taky se mi víc líbí.

Přeju příjemný pobyt, a pokud Tě něco zaujme, máš možnost se zeptat, nebo komentovat v pokecu.

Takže……VEJDI