Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Anketa

Která současná politická strana by od vás dostal hlas u voleb?

Celkem hlasů:
5345
Hlasování začalo:
21. 7. 2020
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Váš nejoblíbenější politik od Sametové revoluce?

Kdo, nebo co nás v současnosti nejvíc ohrožuje?

Co si myslíte o současné vlně imigrace?

Návštěvnost

Návštěvnost:

Počítadlo přístupů

Panoramatické Foto

Panoramatické fotografie

      Prodejna v Chebu-zrušena v březnu 2011Prodejna Sokolov

Prodejna SokolovProdejna v Chebu

Prodejna Sokolov

Facebook

Azbestu na Facebooku

Aktuální počasí

Počasí dnes:

4. 5. 2024

bo

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 18 až 22°C. Noční teploty 12 až 8°C.

Přehrát/ZastavitDalší

Svátek

Dnes je 4.5.2024

Svátek má Květoslav

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Den hasičů

Zítra má svátek Klaudie

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Květnové povstání českého lidu
  • Mezinárodní den porodních asistentek
  • Den Evropy
  • Den boje za rovná práva handicapovaných

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Obsah

Stránka

Zachraň přírodu!


.


Petr Hahn, 14. 11. 2016

Ego vs Eko


.


Petr Hahn, 5. 7. 2016

Jak na svině


.


Petr Hahn, 9. 3. 2016

Proč Čína vyrábí vše tak levně? Protože je dobytek.


Jen pro silnější žaludky.

Soubor ZDE.

Petr Hahn, 13. 6. 2015

Prostě lidi...


Jednoho dne se Bůh zeptal Sv. Františka ....
Franto, ty víš všechno o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole na zemi? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbovej zahradní plán. Ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se samy množily. Nektar z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků. Očekával jsem tedy, že už uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno co vidím jsou zelené fleky...

Sv.František: 
To všechno ten kmen, který se tam usadil, Pane. Říkají si Příměšťáci. Začali říkat tvým květinám „plevel“, ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.

Bůh: 
Trávou? Ale to je tak nudné! Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly, ani ptáky, jenom ponravy a žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle Příměšťáci opravdu aby tam rostla tráva?

Sv.František: 
Očividně, Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. Začnou každé jaro hnojit a hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví.

Bůh: 
Jarní deště a teplé počasí pravděpodobně způsobuje, že tráva roste opravdu rychle. To musí být Příměšťáci velice štastní.

Sv.František: 
Vypadá to, že ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají jí někdy i dvakrát do týdne.

Bůh: 
Oni jí sekají? Suší jí jako seno?

Sv.František: 
Nikoliv, Pane. Většina z nich jí hrabe a dává do pytlů.

Bůh: 
Do pytlů? Proč? Je to cenné? Prodávají to?

Sv.František: 
Ne Pane, právě naopak. Platí za odvoz.

Bůh: 
Tak počkej chvilku: Oni to hnojí aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se toho zbavili?

Sv.František: 
Ano Pane.

Bůh: 
Tihle Příměšťáci musí cítit velkou úlevu v létě, když vypínáme déšť a zapínáme horko. To dozajista zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce.

Sv.František: 
Tomu nebudete věřit, Pane! Když tráva přestane růst tak rychle, vytáhnou hadice a platí ještě více peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a odvážení.

Bůh: 
Děsnej nesmysl! Alespoň že si nechali nějaké stromy. To bylo ode mne geniální, musím se pochválit. Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. Na podzim opadají a vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a chránily tak stromy a keře. Navíc se rozloží na kompost aby obohatily půdu. Je to přirozený cyklus života.

Sv.František: 
Raději si sedněte, Pane. Místo toho je Příměšťáci hrabou na velké hromady a platí za jejich odvoz.

Bůh: 
To není možné!! A co dělají aby chránili kořeny stromů a keřů před mrazem, a aby udrželi půdu vlhkou a nespečenou?

Sv.František: 
Po tom co vyhodí listy kupují něco v igelitových pytlích, co se nazývá mulč. Přivážejí to domů a rozsypávají to na místo listů.

Bůh: 
A odkud tento mulč berou?

Sv.František: 
Oni kácí stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili.

Bůh:
Dóóóst!!! Už na to raději nechci myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je na programu dnes večer?

Sv.Kateřina: 
„Blbý a blbější“ Pane. Je to opravdu hloupý film o ...

Bůh: 
To je OK, klidně to pusť. Myslím že jsem o tom už slyšel od Františka.


Petr Hahn, 7. 6. 2015

Domeček z palivového dřeva


 

Chata ze špalíků spojených maltou v severním Wisconsinu | foto: Richard Flatau

V Severní Americe si tak stavějí domy z vysušeného palivového dříví nejen takzvaní alternativci, ale i lidé, kteří nechtějí domov na dluh. V USA a Kanadě se zde čím dál populárnějším polínkovým stěnám spojeným maltou přezdívá cordwood, při spojování hlínou pak cobwood.

Za posledních patnáct let tu podle velkého propagátora stavění z polínek z Wisconsinu Richarda Flataua vzniklo více než 2 500 polínkových staveb. A to od malých zahradních domků přes klasické rodinné domy až po veliká sídla.

Chalupa v Horních Štěpanicích s krčkovým zdivem z polínek je stará přes 150 let.

Chalupa v Horních Štěpanicích s krčkovým zdivem z polínek je stará přes 150 let.

 

Šetří finance i přírodu

„Většina lidí si staví tyto stavby sama, protože zaplatit za práci by bylo nad jejich možnosti,” vysvětluje Richard pro iDNES.cz. Sám si také postavil svůj „cordwood domov“ vlastnoručně se svou ženou už v roce 1979. Od té doby v něm žije šťastně a bez hypotéky. Pro cordwood stavění se tak nadchnul, že o něm od té doby učí, píše a pořádá i kurzy.

Hledáte rodinný dům?

Vybírejte v jedné z největších databázírodinných domů v ČR naReality.iDNES.cz.

Jaké jsou podle něj výhody stavění z polínek, kromě toho, že je relativně levné? Kupříkladu na cordwood zdivo lze využít i jinak nepotřebné odpadní dřevo z dutých kmenů, křivolaké ohnuté větve či dřevo z polomu, a tím výrazně šetřit nejen na nákladech, ale i životní prostředí.

Vlastně veškeré použité materiály jsou ryze přírodní: měkké dřevo, malta a piliny. Ty Richard sype doprostřed mezi vnitřní a vnější vrstvu malty jako izolaci. Veliká masa dřeva a malty pak dobře akumuluje teplo, v létě udržujedoma chládek, je ohnivzdorná a venkovní ruchy skrz ni nepronikají dovnitř.

Útulný domov z polínek postavený svépomocí

Útulný domov z polínek postavený svépomocí

 

Chce to však čas

Stavění svépomocí je však u cordwood zdí díky nepravidelným tvarům a velikostem polínek náročnější na čas než třeba stavění z pravidelně tvarovaných cihel.

Chce to i více plánovat, také proto, že dřevo na stavbu je potřeba nechat napřed vysušit, stejně jako každé jiné palivové dříví. Než jsou polínka dostatečně vyschlá a při klepnutí o sebe vydávají ten správný zvonivý zvuk, trvá to podle Richarda i rok.

Fotogalerie

„Velký projekt, jakým je stavba vlastního domu, může pak být pro pár velikou zátěží,” upozorňuje Richard všechny nadšené samostavitele. „Jakýkoli typ přírodního stavění je dlouhý a pomalý proces, při kterém je potřeba neztratit ze zřetele původní záměr. Je však potřeba umět si i včas vzít také volno,” upozorňuje.

Levný a dostupný materiál

Na druhou stranu, jednou hotová krčková stěna prý již nepotřebuje žádné vnitřní ani vnější omítky, ani izolaci. Vzniklá zeď je už dokončené dílo, vždy jedinečné a estetické na pohled. „Nenajdete dvě stejné cordwood zdi,” tvrdí Richard.

Na Krkonošsku se pařez či špalek označuje slovem krč a stěnám vyskládaným z polínek a špalíčků se říká krčkové. I zde jde o dřevo vysušené a zbavené kůry, spojované zpravidla pilino-vápennou maltou. Takto se u nás stavěly chalupy před 150 lety. Dodnes se jich nejvíce zachovalo na Náchodsku, v horním Pojizeří a v Krkonoších.

Krčkové stavby z palivového dříví se stavěly, protože byly levnější než roubené z drahého řeziva.

Krčkové stavby z palivového dříví se stavěly, protože byly levnější než roubené z drahého řeziva.

Detail krčkové zdi chalupy v Horních Štěpanicích

Detail krčkové zdi chalupy v Horních Štěpanicích

 

Krčkové domy si stavěli zpravidla lidé ze sociálně slabších vrstev, kteří neměli na pořízení dražšího kvalitního řeziva pro stavbu klasické roubenky. „S rozvojem velkých pil v 19. století přibylo dostatečné množství pilin, stačilo jen přidat zručnost nabytou při rovnání hrání a ježků polínek,” vysvětluje Jiří Louda ze Správy KRNAP. Takové stěny, spojené maltou, si pak zvládl postavit každý sám.

Může se hodit

Postavte si rodinný dům nebo chatu a ušetřete při výběru stavební firmy až 30% nákladů díky poptávce zdarma naAAAPOPTÁVKA.CZ

To, že palivové dříví bylo levnější než řezivo, však neznamená, že by životnost krčkové stavby byla menší než roubené. „U krčkové stěny je proti roubení třeba větší ochrana proti srážkové vlhkosti,” zdůrazňuje však Louda důležitou podmínku.

Nasákavá čela polínek jsou proto na dochovaných chalupách většinou chráněna omítkou či hustým vápenným nátěrem. „Právě díky vápenné maltě a vápennému nátěru se zdá krčková konstrukce odolnější vůči dřevokaznému hmyzu než klasické roubení,” zdůrazňuje Jiří Louda.

Špalíček ke špalíčku, spojit maltou, tak vznikla pokusná krčková stavba v Hostimi v centru Sdružení hliněného stavitelství, o.s.

Špalíček ke špalíčku, spojit maltou, tak vznikla pokusná krčková stavba v Hostimi v centru Sdružení hliněného stavitelství, o.s.

 

Nastane i v Česku renesance krčků?

V USA se už i díky Richardovi podařilo začlenit cordwood konstrukce do stavebních předpisů a vznikají z nich i domy ve městech. Také v Evropě se ze špalíčků opět poměrně čile staví, jak dokládají například mnohé příklady z Richardova blogu z Polska, Švédska či Francie.

V Česku zatím zachovalých krčkových domů postupně díky rekonstrukcím nerespektujícím původní styl spíše ubývá a nové nevznikají, alespoň to tedy není autorce tohoto článku známo.

Experimentální zeď ze špalíčků už stojí v Hostimi několik let a každý si ji může přijet prohlédnout.

Experimentální zeď ze špalíčků už stojí v Hostimi několik let a každý si ji může přijet prohlédnout.

 

Podle Loudy přitom nejde jen o zajímavý prvek lidového stavitelství, ale i o současné praktické řešení.

„Vždyť dožilá polínka v krčkové stěně můžeme svépomocí nahradit snáze než celý trám, natož celou stěnu. Zpravidla nás pak ještě přežijí,” agituje za zachování tohoto stavebního prvku u nás.

A tak první českou vlaštovkou je výplňová zeď postavená vlastně jen jako experiment v centru Sdružení hliněného stavitelství. „Vyšla nás na sto korun za dřevo z lesa na otop. Hlína byla z hromady na dvoře,” vzpomíná předsedkyně sdružení, doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc, jak pro studijní účely stavěla se skupinou dobrovolníků pokusnou nosnou zeď s vazbami v rozích jako u zdiva. Zeď je pro zájemce k prohlédnutí v jihomoravské Hostimi v centru SHS.

Pro všechny nadšené stavitele, kteří by chtěli zkusit stavět ze špalíků svépomocí, shromáždil třicet let svých zkušeností Richard Flatau do knihy Cordwood Constructions: Best practices (v tištěné i elektronické podobě).

Kostel z cordwood zdiva má díky různobarevným skleněným komponentům ve zdech kouzelnou atmosféru.

Kostel z cordwood zdiva má díky různobarevným skleněným komponentům ve zdech kouzelnou atmosféru.

Zdi amerického kostela z přírodních materiálů jsou postaveny z polínek.

Zdi amerického kostela z přírodních materiálů jsou postaveny z polínek.

 

Popisuje zde nejen konstrukční postupy, nečekaná úskalí i nejrůznější varianty maltové směsi, ale uvádí i nesčetně fotografických příkladů, co vše lze ze špalíků postavit. Varianty jsou opravdu široké, přes rodinné domy, stáje, sauny, zahradní domky po kostel či hrad.

 

.....


Petr Hahn, 1. 3. 2015

Redaktor MF Dnes Vladimír Ševela kritizoval ANO. Končí


Novinář Ševela kritizoval Agrofert i rozhodnutí jmenovat ministrem životního prostředí Richarda Brabce, muže chemického průmyslu. Teď musí odejít z Mladé fronty Dnes. Vydavatel Babiš i šéfredaktorka Slonková popírají politický motiv.

(vd)

30.01.2014 09:13

Babis-muj-pribeh05

Sociolog médií Volek: Může se jednat o příklad toho, jak Babiš hodlá v budoucnu Mafru řídit. Foto politické hnutí ANO

Vloni v červnu napsal Andrej Babiš na svém twitteru: „Dnes som mal hodně vystrašených otázek či nebudu zasahovat novinářům do řemesla. Samozřejmě ne, hned by se to rozneslo a byl bych mrtvý muž.“ Jeho slova nyní ale dostávají povážlivou trhlinu. Děje se to právě v době, kdy přebírá podíl na reálné politické moci jako ministr financí. 

Vedení Mladé fronty Dnes, kterou od 1. ledna řídí jako nová šéfredaktorka Sabina Slonková, neprodloužilo smlouvu ekologickému novináři Vladimíru Ševelovi, který byl autorem článků kritizujících Agrofert i rozhodnutí Babišova politického hnutí ANO obsadit ministerstvo životního prostředí reprezentantem chemického průmyslu Richardem Brabcem.

„Ve Valašském Meziříčí stojí hned vedle hřbitova továrna DEZA. Ta podle žebříčku ekologické organizace Arnika vypouští ze všech továren v Česku nejvíc jedů způsobujících rakovinu a zároveň nejvíc neřádu ohrožujícího plodnost. Patří Andreji Babišovi, jehož hnutí ANO se nyní po dobytí ministerstva financí rozhodlo jít do dalšího ukázkového střetu zájmů,“ napsal na sklonku loňského roku vkomentáři Modré krocení pokračuje Babišem redaktor MF Dnes Vladimír Ševela.

Upozornil tak na krajně rozporuplný návrh hnutí ANO, které vyslalo na ministerstvo životního prostředí bývalého ředitele a předsedu dozorčí rady jedné z Babišových chemiček, lovosické Lovochemie. „Pokud na poslední chvíli nezvítězí zdravý rozum, ministrem životního prostředí se stane Richard Brabec,“ zdůraznil Ševela a připomněl, že Lovochemie skončila na třetím místě v antisoutěži o vypouštění látek ničících živočichy a rostliny v řekách. 

„Babišovy chemičky vyrábějí také umělá hnojiva, s jejichž nadměrným šířením by ministerstvo také mělo zápolit. A aby střetů zájmů nebylo málo: Babiš si pořídil i lesní firmy, které před tímto nákupem kácely dřevo v šumavském národním parku, proti čemuž se mezi ochránci přírody zvedla vlna nevole,“ pokračoval v kritickém tónu Ševela. 

Proti nominaci Brabce se začátkem roku ozvali také ekologové. Mluvčí Hnutí DUHA Jan Piňos označil obsazení ministerstva Brabcem za exemplární střet zájmů. „Je nepřijatelné, aby velkoprůmyslník typu pana Babiše měl ve své správě životní prostředí. Proti panu Brabcovi nic osobně nemám, ale kdyby byl jen trochu soudný, tak by do takové funkce jako exředitel dvou našich chemiček a lobbista ve Svazu průmyslu vůbec nešel,“ argumentoval Piňos. 

Andrej Babiš na kritiku ekologických organizací tehdy podrážděně reagoval, obhajobě ekologického profilu firmy Agrofert věnoval i několikaminutové vystoupení na tiskové konferenci, na níž vznikající kolice představovala rozdělení a obsazení resortů.

Týden po zveřejnění kritického komentáře Ševelovi vedení MF Dnes nabídlo, aby pracoval v pražské mutaci deníku. To jako zkušený novinář odmítl. Vedení redakce mu na to oznámilo, že s ním neprodlouží smlouvu.

Slonková popírá politický motiv. Babiš chce o Ševelovi ještě jednat
Sabina Slonková, které je šéfredaktorkou MF Dnes od začátku letošního roku, rozhodnutí o ukončení spolupráce s Vladimírem Ševelou zdůvodnila v písemných odpovědích pro Deník Referendum restrukturalizací oddělení domácího zpravodajství. „Panu Ševelovi skončila pracovní smlouva. Nabídli jsme mu pozici reportéra v pražské příloze. Pan Ševela nakonec nabídku nevyužil,“ uvedla Slonková.

„Jde o mé rozhodnutí, které jsem učinila v rámci nové struktury domácího zpravodajství, pod které Vladimír Ševela spadal. Nová struktura má zefektivnit práci oddělení, zejména přinášet nové, původní zprávy. Pozice členů oddělení jsem obsadila lidmi, kteří lépe splňují mé představy o fungování domácího zpravodajství, než pan Ševela,“ napsala šéfredaktorka MF Dnes.

Podle jejího vyjádření je běžné, že redaktoři dostávají smlouvu na dobu určitou. Na otázku, zda to na ně nevytváří tlak, kvůli kterému se u nich uplatňuje autocenzura, odvětila, že je přesvědčena, že to tak není.

Radka Burketová, tisková mluvčí ANO na dotazy Deníku Referendum odpověděla: „Dobrý den, je mi líto, ale tato problematika se netýká hnutí ANO.“ Rovněž Andrej Babiš na dotaz Deníku Referendum nejdříve odpověděl textovou zprávou: „Co to je za nesmysl, vůbec o tom nevím a do redakce vůbec nezasahuji. Je to hloupý pokus o lež.“ 

Po zopakování otázky, zda je ochoten učinit něco pro to, aby Ševela mohl pokračovat ve své práci, se sám ozval a svůj postoj upřesnil. „O ničem nevím, je to starost nové šéfredaktorky a pana Košíka [předsedy představenstva Mafra], do chodu redakce nezasahuji, jak jsem slíbil,“ zopakoval Andrej Babiš v telefonickém rozhovoru. 

„Pana Ševelu ale znám, zval jsem ho dokonce na setkání nového ministra životního prostředí Richarda Brabce s ekologickými organizacemi,“ doplnil Andrej Babiš s tím, že se schůzky redaktor Ševela nakonec nezúčastnil. „Také jeho kritický článek znám, četl jsem ho,“ dodal. 

Předseda ANO, ministr financí, vydavatel Mladé fronty Dnes a majitel Agrofertu Andrej Babiš nakonec Deníku Referendum sdělil, že Ševelův osud v MF Dnes s předsedou představenstva akciové společnosti Mafra Štěpánem Košíkem probere.

Vladimír Ševela je do 31. ledna v MF Dnes smluvně vázán. K případu se s tímto zdůvodněním pro Deník Referendum odmítl vyjádřit.

Namísto kritiky propaganda
Slova Slonkové i Babiše problematizuje skutečnost, jak podstatně se změnil tón, jímž o Richardu Brabcovi a ekologickém profilu politického hnutí ANO začala MF Dnes referovat. Schůzky s ekologickými organizacemi se Ševela neúčastnil, ale MF Dnes o ní zprávu vydala.

Článek zde vyšel 13. ledna 2014 pod titulkem „Babiš očaroval ekology, jeho ministra-chemika vzali na milost.“ Jeho autorka Markéta Březinová se v problematice evidentně neorientuje, takže bývalého ministra životního prostředí Ladislava Mika překřtila na Miku. 

Co se po ní chce, ale zřejmě pochopila. V článku se psalo:
„Bylo to fajn," pochvaloval si průběh schůzky Babiš. „Byli rádi, že s nimi vůbec někdo mluví," uvedl šéf ANO. A tak řada ekologů, kteří ještě minulý týden nechtěli o „průmyslníkovi“ na ministerstvu ani slyšet, změnila názor. Zástupci patnácti organizací vzali Brabce na milost a dali mu tradičních sto dní hájení. „Vysvětlili jsme mu, v čem je podle nás střet zájmů. Názory z obou stran jsou jasné, ta věc je probraná." uvedl Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA. „Shodli jsme se, že už to nemá cenu řešit, a udělali za tím tlustou čáru,“ potvrzuje Jan Rovenský z Greenpeace.

O schůzce nevyšla zpráva nikde jinde kromě deníků vlastněných Andrejem Babišem a zástupci ekologických organizací o ní s Deníkem Referendum hovořili mnohem střízlivějším tónem, než jak to líčí MF Dnes. 

Tiskový mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos ke zprávě MF Dnes říká: „Je asi pravda, že kolegové si některými svými výroky naběhli na vidle. Faktem ale je, že zpráva v MF Dnes vůbec neodpovídá skutečnosti. Stručně řečeno: Brabec nikoho neočaroval a nikdo z nás ho nevzal na milost. Na schůzce nic neslíbil. Korektní by bylo napsat, že dostal šanci. A jak s ní naloží, se teprve uvidí.“

Jan Piňos se vyjádřil i k původnímu příslibu, že na schůzku bude Vladimír Ševela pozván: „Slíbil to ve své odpovědi na Ševelův komentář v MFD sám Richard Brabec. Pozvání se však nekonalo. Podivně napsaný článek o tomto setkání napsala Ševelova kolegyně, zatímco jemu vzápětí v redakci oznámili ukončení spolupráce.“

V úterý 28. ledna v idnes.cz vyšel s Richardem Brabcem rozhovor Zdeňky Trachtové pod titulkem „Ministerstvo životního prostředí bylo rejdištěm lobbistů, tvrdí Brabec“. Nastupující ministr v něm prokazuje nespornou základní orientaci v problematice. Ani jednou ale není konfrontován se svými výroky, natožpak s rozhodnutími, jež musel v minulosti činit jako šéf Lovochemie či předseda asociace chemického průmyslu. 

Konfrontován autorkou není ani v jediné vyloženě kontroverzní pasáži, kde kritizuje českou regulaci chemického průmyslu jako příliš přísnou. „Pokud jsou české zákony přísnější [nežli evropské], měli bychom přesně vědět proč. Budu se tím dál zabývat a rád bych dostal vysvětlení z hlediska reálné nebezpečnosti látek, které jsou v našem registru navíc oproti tomu evropskému,“ říká Brabec.

Nastupující ministr se zde de facto přiznává k přímému konfliktu zájmů a naznačuje, že hodlá na ministerstvu hájit pozice chemického průmyslu. Zdeňka Trachtová, autorka rozhovoru se nad tím ale nepozastavuje a pokračuje dál v kladení předem připravených otázek. Ani ona, jak naznačuje seznam jejích textů v Idnes, se totiž v ekologické problematice na rozdíl od Vladimíra Ševely neorientuje.

Sociolog médií Volek: Může se jednat o ukázku toho, jak Babiš hodlá Mafru řídit
„Pokud by se podezření, že měl být Ševela z naznačených důvodů přeřazen z centrální redakce na mladofrontovní periférii, ukázalo jako pravdivé, pak by šlo mimo jiné o informaci o tom, že se management vydavatelství Mafra vrací k postupům vycházejícím z tzv. MBA mentality a opouští direktivní způsob uplatňování moci, který předvedl vlastník Agrofertu den po té, co oznámil koupi Mafry,“ říká k případu sociolog médií Jaromír Volek z Masarykovy univerzity.

Uplatňování principů, které si osvojují frekventanti kurzů MBA (Master of Business Administration) vychází z instrumentálně-racionálního pohledu na zaměstnance jako výrobní jednotku, která musí striktně vykonávat pokyny nadřízených. V této logice není například místo pro tak zvanou klauzuli svědomí, standardně používanou v západoevropských médiích. 

Místo ní se nepohodlní, tedy neposlušní zaměstnanci postupně odsouvají v rámci organizace na marginálnější pozice, až je tak firma v podstatě donutí k „dobrovolnému" odchodu. Uplatňuje-li se tato logika v novinářské profesi, jde o obzvláště nebezpečný postup, který ve svém důsledku může ohrožovat názorovou pluralitu.

V červnu loňského roku Andrej Babiš vzbudil pozornost, když řadovému redaktorovi domácí rubriky Lidových novin Janu Kálalovi dával hrubě najevo, kdo je v Lidových novinách pánem. V lednu nepohodlnému Vladimíru Ševelovi nebyla prodloužena smlouva.

„Podíváme-li se na uvedený postup optikou teorie řízení, mohlo by se zdát, že se management Mafry profesionalizuje ve srovnání s prvním setkáním šéfa Agrofertu s novináři jako svými zaměstnanci. Je ale třeba upozornit, že z perspektivy plurality médií a svobody žurnalistické práce jde o postup, který může indikovat, jak bude dále řídit vlastník Mafry svá média,“ poznamenává k tomu Volek.

Moc opírající se o MBA mentalitu je podle něj mnohem nenápadnější a tudíž i efektivnější než otevřené vyhrožování, a především nekazí byznys. „S demokracií a názorovou pluralitou je to ale v příkrém rozporu. Při řízení firmy nemá ani demokracie ani pluralita místo, jelikož berou klid na práci, respektive snižují její produktivitu. A o tu jde privátnímu vlastníkovi především,“ vysvětlil Volek.

Mimořádně nebezpečný střet zájmů
Případ naznačuje, že Babišův střet zájmů se může stát přímým ohrožením české demokracie. Jeho Agrofert se v současné době skládá z více než dvou set dceřiných společností podnikajících v chemickém průmyslu, zemědělství, potravinářství, pozemní technice, obnovitelných zdrojích, lesnictví, v těžbě a zpracování dřeva a v čím dál tím větší míře také v médiích. 

Kromě Mladé fronty Dnes, vlastní také Lidové noviny, Metro a další menší tištěná média. Jeho strana kontroluje ve vznikající vládě šest resortů a obsadila bezmála čtvrtinu křesel ve Sněmovně. 

Sám výčet Babišových funkcí působí jako definice problému: je předsedou hnutí ANO, místopředsedou vlády, ministrem financí, majitelem Agrofertu, vydavatelem médií skupiny Mafra. S obdobnou kumulací politické, ekonomické a mediální moci v rukou jednoho člověka zatím česká demokracie nemá žádnou zkušenost.


mf, 31. 1. 2014

NÁČELNÍK SEATTLE A JEHO HISTORICKÝ PROSLOV KE KONGRESU A PREZIDENTOVI USA, 1854


Roku 1854, kdy americká vláda chtěla skoupit půdu jeho kmene na západním pobřeží, pronesl indiánský náčelník Seattle poselství k americkému prezidentovi a ke Kongresu. Tato prorocká vize velkého náčelníka bývá považována za první vážný ekologický projev světa.

seattle nacelnik proslov
Velký náčelník nám také posílá přátelská slova, plná dobré vůle. To je od něj laskavé, protože my dobře víme, jak málo potřebuje naše přátelství na oplátku. My tedy vaši nabídku uvážíme. Víme, že když neprodáme, bílý muž přijde s puškou a naši půdu si prostě vezme. Co náčelník Seattle řekne, na to se může Velký náčelník ve Washingtonu spolehnout tak, jako se naši bílí bratři mohou spoléhat na příchod ročních období. Moje slova jsou jako hvězdy - nikdy nezajdou.

Jak můžete kupovat a prodávat oblohu, jak můžete obchodovat s teplem země? To je myšlenka, která je nám cizí.

My přece nevlastníme svěžest vzduchu a třpyt vody, tak jak je chcete od nás kupovat?

Každý kousíček téhle země je mému lidu drahý. Každá zářící jehlička borovic, každý písečný břeh, každý závan mlhy v temných lesích, každá mýtina a každá bzučící muška je v paměti a zkušenostech mého lidu něčím posvátným.

Míza, jež proudí pod kůrou stromů, je prosycena vzpomínkami rudého muže. Mrtví bílých zapomínají na zemi svého zrození, když odcházejí na svou pouť po hvězdách. My, my jsme součástí země, a země je součástí nás. Vonící květiny jsou naše sestry. Jelen, kůň, velký orel jsou naši bratři. Skalnaté útesy, šťávy lučin, teplé boky našeho koně, člověk sám - to vše patří k jedné rodině.

A tak když Velký náčelník ve Washingtonu říká, že by chtěl koupit naši půdu, žádá od nás moc. Slibuje nám také, že nám zajistí místo, kde si budeme moci žít v klidu po svém. Bude nám prý otcem, a my budeme jeho dětmi. My tedy vaši nabídku, že koupíte naši půdu, uvážíme.

Zářící voda, jež proudí v řekách a bystřinách, není obyčejnou vodou, je to krev našich předků. Pokud vám prodáme naši půdu, musíte si pamatovat, že je posvátná, a musíte to naučit i své děti. Musíte jim říct, že každé tajemné zrcadlení v průzračné vodě jezer vypráví o dějinách a vzpomínkách ze života našho lidu.

Mumlání vod je hlasem otce mého otce. Řeky jsou naši bratři, ony v nás hasí žízeň, nosí naše kánoe a živí naše děti. Pokud vám prodáme půdu, musíte si pamatovat, že řeky jsou i vaši bratři, a musíte naučit své děti, aby se k nim chovaly se stejnou laskavostí jako ke svým bratřím.

Rudý muž vždycky ustupoval před bílými lidmi, tak jako horská mlha ustupuje před ranním sluncem. Ale popel našich otců je nám svatý. I jejich hroby jsou v posvátné půdě, stejně jako tyhle kopce a stromy. Tento kout země je zasvěcen nám.

Víme, že bílý člověk našim zvykům nerozumí. Pro něj je jedna část země stejná jako každá druhá, protože je cizincem, jenž přicház za noci a bere si ze země, cokoliv potřebuje. Země mu není bratrem, ale nepřítelem, a když si ji podrobí, jde o kus dál. Za sebou nechává otcův hrob, a nic mu to nevadí. Uloupí zemi svým dětem, a nic mu to nevadí. Zapomíná na hroby svých předků a na dědická práva svých dětí.

Jedná se zemí, svou matkou, a s oblohou, svým bratrem, jako s věcmi, jež je možno kupovat, plundrovat a prodávat jako ovce či blýskavé korálky. Jeho nenasytná hltavost pozře celou zemi a nezanechá po sobě nic než poušť.

Nevím. My děláme věci jinak než vy. Vím jen, že pohled na vaše města bolí oči rudého muže. Ale možná že jsme jen divoši a ničemu nerozumíme.

Ve městech bledých tváří není tichého místečka, kde bys mohl zaslechnout, jak se rozvíjejí lístky na jaře, jak sviští hmyzí křidélka. Možná že jsem jen divoch a ničemu nerozumím. Jak ale ten rachot zraňuje mé uši! A co je do života, když člověk nemůže poslouchat teskné volání lelka anebo spory žab na nočním jezeře? Jsem rudý muž a ničemu nerozumím. Indián má raději měkké šumění větru, když hladí tvář rybníka, a jeho vůni, vymytou poledním deštěm a nasáklou smolným dechem borovic.

Vzduch je pro rudého muže drahocenný, protože všechny věci sdílejí společný dech - zvířata, stromy, člověk - všichni dýcháme stejný vzduch. Zdá se, že bílý člověk je lhostejný ke vzduchu, který dýchá. Jako nemocný, který umírá po mnoho dní, i on už otrnul vůči mrtvolnému puchu.

Prodáme-li vám svou půdu, musíte si pamatovat, že vzduch je nám drahý, protože sdílí svého ducha s veškerým životem, jejž napájí. Vítr, který dal první doušek vzduchu mému dědovi, přijal také jeho poslední vzdech. A vítr musí předat dech života i našim dětem. Prodáme-li vám svou půdu, musíte ji opatrovat jako zvláštní posvátné místo, kam si i bílý člověk bude moci zajít, aby vychutnal vítr oslazený lučními květy.

My tedy vaši nabídku, že koupíte naši půdu, uvážíme. Rozhodneme-li se ji přijmout, dám si jednu podmínku. Bílý člověk se musí chovat ke zvířatům naší země jako k vlastním bratřím.

Jsem jen divoch a jinou cestu neznám. Viděl jsem tisíce hnijících bizonů na prérii, kde je nechal ležet bílý muž, když je postřílel z jedoucího vlaku. Jsem jen divoch a nechápu, proč má čmoudící ocelový oř být důležitější než bizon, kterého zabíjíme, jen abychom přežili.

Co je člověk bez ostatních tvorů? Kdyby zanikla všechna zvířata, člověk sám by zahynul na velkou samotu duše. Protože co se stane zvířatům, stane se zakrátko i lidem. Všechny věci jsou spojeny.

Musíte naučit své děti, že půda pod jejich nohama je popel našich praotců. Aby si vážily země, řekněte jim, že oplývá životy našich pokrevních příbuzných. Učte své děti tomu, čemu jsme naše potomky učili my: země je naší matkou, a cokoliv potká zemi, zakrátko potká i její děti. Když lidé plivnou na zemi, plivají sami na sebe.

Tolik víme - země nepatří člověku, člověk patří zemi. To víme. Všechny věci jsou spojeny jako krev, jež pojí jednu rodinu.

Cokoliv potká zemi, zakrátko potká i její děti. Člověk neutkal osnovu života, je jen jedním z jejích pramínků. Cokoliv učiní osnově života, činí sám sobě.

My ale uvážíme vaši nabídku, abychom odešli do rezervace, kterou jste nám přidělili. Budeme žít stranou, v míru. Málo záleží na tom, kde strávíme zbytek našich dnů, už jich stejně moc nezbývá. Ještě několik hodin a několik zim a žádné z dětí velkých národů, které kdysi obývaly pláně anebo v malých skupinách putovaly hvozdy, tu nezůstanou, aby truchlily nad mohylami lidu, jenž byl kdysi stejně mocný a nadějný jako váš.

Proč ale naříkat nad zánikem mého lidu? Kmeny jsou stvořeny z lidí, nic víc a nic míň. Lidé přicházejí a odcházejí jako vlny na moři, a dokonce ani bílý člověk, jehož bůh s ním chodí bok po boku a rozmlouvá s ním jako s přítelem, nemůže být vyňat ze společného osudu. Možná že jsme přece jen bratři, uvidíme.

Jednu věc víme, a možná že ji jednou pochopí i bílý muž. Náš Bůh je stejný Bůh jako váš. Vy si možná myslíte, že ho vlastníte, tak jako chcete vlastnit naši půdu. Ale to nejde, protože on je Bohem všech lidí a má stejný soucit s rudým mužem jako s bílým. Tato země je mu drahá, a ublížit jí znamená vršit opovržení na jejího tvůrce. I bílí lidé pominou, a možná ještě dřív než ostatní kmeny. Pokračujte v kálení do svého lože, a jedné noci se zadusíte ve vlastním neřádu.

Ale ve svém zániku budete jasně zářit, zažehnuti silou Boha, který vás přivedl do této země a z nějakého zvláštního důvodu vám dal právo nad ní a nad rudým mužem. Tato sudba nám zůstane tajemstvím, protože nám nejde na rozum, proč všichni bizoni jsou vybiti, divocí mustangové zkroceni, tajná zákoutí lesů ztěžkla pachem lidského množství a výhled na žírné kopce je zakryt mluvícími dráty. Kde je houština? Pryč. Kde je orel? Pryč. A co to znamená, když musíme dát sbohem rychlému koni a lovu? Konec života a začátek živoření.

Možná že bychom měli naději porozumět, kdybychom věděli, o čem bílý člověk sní, o jakých nadějích vypráví svým dětem za dlouhých zimních nocí, jaké vidiny vpaluje do jejich myslí, po jaké budoucnosti pro ně touží. Jsme ale jen divoši, a sny bílého člověka jsou nám skryty. A protože jsou nám skryty, musíme jít svou cestou.

My tedy uvážíme vaši nabídku, že koupíte naši půdu. Řekneme-li ano, bude to proto, že chceme mít jistotu o rezervaci, kterou nám slibujete. Tam možná dožijeme své dny tak, jak si přejeme. Až poslední rudý muž zmizí z tváře země, zbyde po něm jen památka jako stín obláčku, jež táhne nad prérií, ale tato pobřeží a tyto lesy budou pořád hostit duše mého lidu, který miloval tenhle kus země tak, jako novorozeně miluje tep matčina srdce. Prodáme-li vám svou půdu, milujte ji tak, jako jsme ji milovali my. Starejte se o ni tak, jako jsme se o ni starali my. Podržte si v paměti vzpomínku na naši zem, jaká byla, když jste si ji brali. A ze všech svých sil a z celého srdce svého ji zachovejte svým dětem a milujte ji tak, jako nás všechny miluje Bůh.

Jedno víme - náš Bůh je stejný jako váš. Tato země je mu drahá. Ani bílý člověk se nemůže vyhnout společnému osudu. Možná že jsme přece jen bratři. Uvidíme…

 


INURU.COM, 10. 11. 2013

Pokrok


,


Petr Hahn, 6. 7. 2013

Ostrov v oceáne


Ostrov v oceáne

Toto video je o ostrove v oceáne vzdialenom 2 000 km od akejkoľvek iného pobrežia. Nikto tu nežije, iba vtáky a predsa ...............
Nebudete veriť svojim očiam!
► Ekologicky.sk
Tento film by mal vidieť celý svet, prosím nevyhadzujte nič do prírody, do riek a do mora. Pozrite na následky!
Klikni na obrázek.

.


Ekologicky.sk, 18. 6. 2013

Stránka

Petr Hahn

Ahoj-vítej na mých webových stránkách.

Krátce se představím a víc si o mně přečteš na webu v životopisu.

Jmenuju se Petr (to je údajně skála) Hahn (to je určitě německy kohout), ale vlastně všichni, kdo mne znají mi říkají – Azbest. To je přezdívka, kterou jsem dostal někdy kolem r. 1985 na vandru.

Z rubrik na webu vyplývá, že mne baví muzika, příroda, cestování, rybařina (hlavně momentálně feederové závody od r.2004), vodáctví, poezie, psaní, a některé další věci, na které se možná časem i zde dostane.

Mám osobní problém při kontaktu s blbostí, hajzlovstvím, levičáctvím (i když s politikou tak nějak komplet), nespolehlivostí, lhaním, ……bohužel se s tím vším dnes a denně setkávám a občas mi nedá to nekomentovat, nebo si z toho aspoň dělat srandu.

Některé texty, které uznám za zajímavé, vtipné, nebo jinak přínosné otiskuju i od jiných autorů-někdy i z anonymních přeposílek.

Jsem tvor společenský, ale nějak nemám kliku, takže žiju sám.

Stránky už běžely víc než rok na jiném redakčním systému, ale tyhle mi vyhovují více a taky se mi víc líbí.

Přeju příjemný pobyt, a pokud Tě něco zaujme, máš možnost se zeptat, nebo komentovat v pokecu.

Takže……VEJDI