Možná zajímavější, než Puškinova cena od Putina, je cena Stříbrného lukostřelce za rozvoj rusko-českých vztahů, kterou Nohavica dostal loni. Tato podivná cena vznikla teprve předloni, roku 2016, za symbiózy Zemanovy prezidentské kanceláře a ruského velvyslanectví.
Dalším střípkem mozaiky se staly Zemanovy státní medaile Za zásluhy, jejichž seznam se nápadně kryje s Cibulkovými seznamy spolupracovníků StB.
Další střipek je Žantovského Krameriova cena, kterou si vzájemně rozdávají mezi sebou blogeři a "žurnalisté" proruských dezinformačních webů.
Další střipek je Unie českých spisovatelů, jíž předsedá komunistický básník Karel Sýs, která letos dala svou cenu Miloši Zemanovi "za občanskou odvahu". V minulosti takhle ocenili Jožo Ráže, režiséra Trošku, poruského dezinformátora Petra Žantovského či konfidenta StB a šefa Jazzové sekce Karla Srpa. Zeman pozornost zase oplatil předvčerejším dekorováním Sýse ve Vladislavském sále.
Dalším střipkem je Vodičkův svaz bojovníků za svobodu, která naposled udělila svoji cenu "komunistické mlátičce" Ondráčkovi.
Atd., atp. Podobná jména, podobný typ lidí. Linka, která je neviditelně spojuje, jsou bývalé komunistické struktury, napojené na Sovětský Svaz, a současné proruské sítě, napojené na putinův ruský režim.
Ale protože jsou stále pro většinu společnosti - a zejména pro naprostou většinu její vzdělanější části - jacísi "rough people", nepřijatelné, těžko akceptovatelné osobnosti - a oni vědí, že s tím nic moc nenadělají - systematicky si vytvářejí svůj paraelní svět se vším všudy. V něm se nejen cíti dobře, ale do něj se snaží vtáhnout dosud neutrální většinu.
Jádro tohoto světa stojí na svém zvláštním světonázoru (to je ten ruský narativ o nebezpečném a zkaženém Západu a čisté Rusi jako poslední tvrzi "zdravých" hodnot), v jehož duchu reprodukují stovky dezinformačních zpravodajských portálů aktuální události, jeho součástí jsou jejich kluby, paramilitární milice, obskurní politické strany, protestní demonstrace, ap.
Významnou iniciační roli má evidentně ruská strana, ovšem ta nemůže platit a řídit všechno. Velká část aktivit jejich "alternativního světa" musí stát na spontánnosti, idealismu a zápalu aktivistů. A co je větším motivačním prostředkem, než peníze (kterých se navíc vždy chronicky nedostává)? Lidské zadostiučinění, potvrzení, ocenění. Faktem je, že více a nadšenějšich lidí pracuje často bezplatně tam, kde se jim dostává souhlasného ocenění, nežli jen pro peníze. Kde se cítí oceněni, tam se cítí dobře, je to jejich domov.
Proruský "alternativní svět" se tedy pustil do budování nástrojů ocenění. To působí jako balzám zejména na ty, kteří jsou z běžným světem nějak vyděděni, neuznáni, posmíváni, na naše rough people. Na disidenty a undergrand scénu, na které praskla jejich spolupráce s StB (Srp, Nohavica, Hejma). Na politiky s velkými ambicemi, které "normální společnost" odmítla v jejich maximu naplnit (Klaus, Zeman, Okamura, Bobošiková). Na lidi upozaděné pro jejich komunistickou minulost (Ondráček, Skála) nebo na lidi, kteří své současné velké ambice ve většinové společnosti naplnit nedokáží, ale "alternativní svět" jim nabízí větší rozjezd i uznání (Žantovský, Hampl, Větvička, Vavruška).
Pointou by mohl být obraz, kdy se ruské bezpečnostní složky snaži rozdělit společnost systematickým přetvářením své páté kolony v plnohodnotný "alternativní vesmír", který má svou filosofii, pravidla, pohled na historii, instituce včetně systému oceňování, který navrací "padlým pannám" vlastní sebeúctu, čest a hrdost. Obraz, ve kterém se účastníci tohoto vesmíru jej snaží vyšperkovat již vlastními silami, protože jej považují za vlastní domov. Snaží se vtáhnout do něj většinu lidí z venku, protože "to venku" se jim vysmívá, je jim nepřátelské, nemají tam mnoho šancí.
Skutečnou pointou je však otázka, jak zabránit vůbec oné polarizaci, tvorbě onoho samostatného alternativního vesmíru. Je zřejmé, že pokud jej budeme přehlízet, bude se zvětšovat, pokud však budeme proti němu bojovat, bude se uvrzovat a sílit. Pointou je otázka, co má sjednocovat lidi vně i uvnitř tak, aby se celý tento alternativní vesmír rozplynul, protože se ukázal pro jejich ambice a pocit uznání jako nepotřebný?
Zdroj: Vít Kučík
