"Crrrr, crrr" - a z telefonu začne vyhrávat ústřední melodie z filmu EPIDEMIE.
P:"Ahoj, slyším"
B:"Čau lidi, kurva soryjako...ahoj. Tak to zejtra rozjedeme."
P:" Ok - jak chceš".
B:"Ráno sestřelím teho Vojtěcha, ten to položí, pojedě na prázdniny, aby ho nedostali ty žurnalistické svině, nakydáme na něj všechno co je potřeba a ty prevezmeš ministerstvo. Ideš do toho?"
P:"Jo, tak jsme tak nějak domluvený. A - co teda dáš?"
B:"To je jedno. Něco si vybereš a postupně uvidíš, co se bude hodit. Jen tam nelez EFku, aby nereval".
P:"Ok. Já si dál pojedu to svoje a časem přicucnu další věci".
B:"Sozřejmě, s tím se ráta, ale vížjak - může se to posrať. Jestli nám nezvedneš té preferencie, nemusí mi komunisti a ti blbečkové od Hamáčka stačiť a oni se na nás tamte oné můžou domluvit."
P:"To je v klidu. Ti se nikdy nedomluví a i kdyby - mně to neublíží. O sebe se postarám, jak říká Vašek:"...až poslední řadě", chápeš?"
B:"No sozřejmě. Tak fajn. Ráno do toho kopněm. A pojedeme to tak, jak jsme se domluvili? Že ty budeš jako nezávislej, občas se jako neshodneme, budeme si chvilku posílat vzkazy přes media typu:"Nějak nevím, co tím pan ministr sleduje" a "Pan premiér jen asi v návalu informací neporozuměl mému výroku" a pak se jako konstruktivně domluvíme, protože nám jako jde o společnou věc a hlavně - O LIDI! Jo?"
P:"No jasně. Bude to prdel 
. Co dědek?"
. Co dědek?"B:"Dědek bude v klidu. OK. Tak čaulidi....kurva do prděle...".
"Tu tůůů, tu tůůů, tu tůůů"
