Navigace
Obsah
VELKÝ Malý Velký muž odešel.
Včera 18.12.2011 ve spánku zemřel na své milované chalupě Na Hrádečku náš bývalý prezident Václav Havel.
Všichni už to víme, mnoho z nás tuto událost čekalo již brzy, protože tv záběry z poslední návštěvy tibetského Dalajlámy dost jasně prozrazovaly , jak moc je Václav Havel zesláblý a vyčerpaný.
Bylo vidět, že jeho čas nadejde co nevidět a vím, že mne to při pohledu na něho okamžitě napadlo…a bylo mi z toho smutno.
Václav Havel byl personifikací osobní statečnosti, života v pravdě, nezlomného ducha, bystrého rozumu, vlastního názoru, čistého svědomí, inteligentního autorství a v neposlední řadě skvělého humoru.
Jeho otevřenost, byla v podání českého politika nebývalá a obsáhlost jeho zájmů, co se témat týče, nevyčerpatelná.
Byla to osobnost, kterou nám svět právem záviděl.
Člověk, jehož bylo proč, mít rád.
Ano. Taky jsem odsoudil jeho rozsáhlé amnestie, jeho na můj vkus příliš sametový samet a i některé další věci.
Neznám zákulisí a souvislosti, takže jsem se na to díval jen jako naštvaný občan, který viděl spoustu grázlů v ulicích a reinkarnovaných komunistů úplně všude.
Není ale člověk ten, aby se zalíbil lidem všem.
Není nic, co by mohlo zastínit auru slušnosti a dobré vůle našeho bývalého prezidenta, takže vzpomínka na něho bude vždy spojena s pohledem dopředu, s nadějí v dobro, v morálku a lepší svět.
Slyšel jsem i názor, že byl naivní a že důvěřivý, čehož využila ve svůj prospěch spousta lidí z jeho okolí a jeho nástupníci.
Nikdo není všemocný a Václav Havel určitě nikdy neměl zapotřebí hledět na vlastní prospěch, či k tomu někomu vědomě pomáhat.
Skvělý byl i jeho smysl pro humor a nekonformní přístup státníka ke spoustě situací, kdy se proháněl na hradě na koloběžce a nebo unikal v autě vlastní ochrance.
Obhájil a ustál i mediální tlak v období, kdy se oženil brzy po smrti své manželky Olgy s herečkou Dagmar Veškrnovou, za jejíž rolí jsme mnozí viděli kalkul a chamtivost.
Velice brzy jsme ale mohli být svědky toho, jak o svého Václava pečovala a bojovala v období jeho bojů s rakovinou a dýchacími potížemi.
Stála při něm bez ustání, bez výkyvů a to i při volbě prezidenta, kde naprosto spontánně hvízdala na prsty při urážejících projevech sládkovských neomalenců.
Teď se media zřejmě pustí do ní záplavou otázek.
Co budete dělat s takovým majetkem?
Jak vnímáte skutečnost, že Václav Havel spočine v rodinné hrobce po boku své první manželky Olgy??
Myslím si, že toto je prosté.
Dagmar přežije období smutku a truchlení.
Časem pozná dalšího muže a bude žít s ním i když-po takové osobnosti, jako byl Václav Havel má pochopitelně laťku hodnot tak vysoko, že ke skutečně vážnému vztahu bude potřeba skutečně vyjímečný jedinec.
Ale s tím si už ona nějak poradí a já jí přeju vše.
I minulost a přítomnost po boku pana prezidenta, ve které jako žena i jako člověk obstála, i její osobní i uměleckou budoucnost.
A to navzdory uštěpačným kverulantům a bulvárním úvahám části českého národa.
Co se pana Václava Havla týče, tak jemu bych chtěl velice poděkovat.
Za to jaký byl.
Za to, co všechno udělal pro tuto zemi a její obyvatele.
Za to, jak mne tolikrát potěšil a pobavil svými díly, názory, či situačním humorem, hodnými takového muže.
Moje hlava se na Vás několikrát dost zlobila, ale srdce Vás mělo vždy rádo.
A myslím si, že takový hezký konec jste si, pane prezidente, plně zasloužil.
Ve své posteli, ve spánku, na své milované chalupě v blízkosti svých blízkých…
Smekám a loučím se.
DĚKUJI.
