Byl jsem požádán o to, abych se ujal práce na tomto tématu pro jistý renomovaný rybářský časopis a po krátké úvaze došlo k rozhodnutí, že se tohoto úkolu se ctí zhostím.

Tedy-pokusím se o to…

Závodím ve feederu asi pět let se střídavými úspěchy a opaky.

Z neúspěchů se snažím poučit, ale zároveň přicházím i na to,že jedním z podstatných předpokladů pro úspěch je štěstí.

Nejprve asi bude správné definovat, co je co, protože půjde o můj vlastní pohled, který nemusí být totožný s optikou jiného rybáře a závodníka zároveň.

Úmyslně uvádím tento pojem jako „Dva v jednom“, protože asi každý závodník chodí (aspoň občas) na ryby rekreačně, ale zdaleka ne každý rekreační rybář závodí.

Znamená to, že nezná úskalí, atmosféru, podmínky, pravidla, potřebné vybavení, oblečení, krmení, teamovou spolupráci, případnou spolupráci se sponzorem, …..atd.

Vídám často na MRKu a dalších rybářských serverech názory rekreačních rybářů na závodní rybařinu a ty bývají občas značně zcestné a někdy i k pousmání, ale není divu.

Při pohledu zvenku to jistě vypadá různě.

Navíc člověk pobere spoustu mouder od chytrolínů, kteří slyšeli o závodech z rychlíku a už vyprávějí světaznale své „vlastní“ názory a poznatky.

Rekreační rybařinou já rozumím situaci, kdy jdu prostě na ryby a to kamkoli.

Řeka, rybník, propadlina, písák, jezero, svazový-či soukromý revír-je to jedno.

Poberu náčiní, krmení, obleču se podle počasí, přiberu nějaké krmení a vyrazím.

Během lovu se přemístím, kolikrát chci a kam chci, nejsem limitován ničím jiným, než svými možnostmi a Rybářským řádem.

Na závodech je to o dost jinak a pokusím se to přiblížit.

Nejsou závody, jako závody.

Závody jsou buď klasické (gulášovky, bobkařské….jak je kdo nazve), čili prostě se sejdou rybáři u vody, rozlosují a nebo si podle gusta obsadí místa (tady musím konstatovat, že pohříchu často se dobrá místa místa dostávají mnohde čirou náhodou do rukou stejným lidem každý rok…).

Můžou chytat většinou libovolnou technikou (tedy plavaná, feeder, položená) v nějakém časovém úseku.

Sedí často hodně blízko u sebe, což sebou přináší vzájemné vytahování montáží-často velemontáží,veselé pokřikováné (někdy i méně veselé, ale o to důraznější), cestování za rybou na našponovaném vlasci i prutu s podběrákem pod paží (pochopitelně ryba cíleně vlasce sousedů střídavě přejíždí a podplavává, čili „štrikuje“-protože je veselá kopa, což zvláště sousedi moc rádi vidí).

Upřímně zejména ti, kterých se to tedy přímo netýká.

Ryby se na takových závodech většinou měří.

Tady se nejedná ještě o závody jako fenomén, ale pořád jde spíš o zábavu a vzájemné hecování se přes vodu.

Jinou kategorií jsou pak závody podle přísných a přesně definovaných pravidel v jednotlivých sekcích LRU, což je plavaná, feeder, kaprařina, přívlač a muška.

Nebudu dlouze žvanit o plavané, přívlači, či dokonce mušce, protože o nich vím pouze několik kusých informací.

Při plavané se různě používají roztodivné splávky, které se dopravují do vody a zase z ní vytahují (pokud možno s rybou) různými pruty od bičů, přes matchky (odhozy), bolognezky až po sekci armatur, které se říká dělička (něco jako ropovod).

Při přívlači se používají pruty vláčecí, ale zato na vlasec se navazují různé potvory z kovu, plastu, dřeva, gumy a čertví čeho ještě.

Smyslem je vydráždit rybu, která je nevrlá, protože neobdržela od drahé polovičky večeři k záběru tím, že ji pohyb nástrahy pod vodou, či na hladině přesvědčí, že večeře přišla sama od sebe v podobě nějakého vodního, či jiného živočicha.

Muškaři vládnou pruty muškařskými, mají úplně jiné navijáky, na vlasec za ujímanou šňůrou navazují umělé imitace breberek a jiných hmyzů.

Nade vše milují pstruha potočního, dále pak lipana podhorního a ostatní lososovité ryby, ale také tlouště atd.

Především asi ryby, které sbírají potravu i z hladiny, protože královskou disciplínou pro ně bude zřejmě suchá moucha svištící vzduchem a přesně posazena pstruhovi mezi komponenty příboru.

Někteří muškaři mají v krvi indigo.

Kaprařina je (jak už sám název napovídá) cílený lov kapru a to nejčastěji na koule zvané boilies.

Bývají vícedenní, aby bylo možno vytvořit krmná místa a ryby tam stáhnout.

Dál už bych žvanil, takže se budu věnovat čtvrté disciplíně a to je feeder, ve kterém se snažím závodit i já.

Feeder je takový druh rybolovu, při kterém (jak už mnohokrát řečeno) je záběr signalizován pohybem jemné špičky na feederovém prutu, která jest výměnnou o různých tvrdostech.

K přesnému krmení se často používá feederové krmítko ve tvaru košíku.

Toliko k disciplínám, ve kterých oficiálně a pod hlavičkou Rybářského Svazu závoditi možno.

Oficiální feederové závody, jako např.:Mistrovství České Republiky, Grand Prix, atd. jsou závody podle regulí Soutěžního řádu a Závodního řádu, které si lze přečíst na různých webových stránkách-např. na webu ČRS.

Vyhodnocují se jednak v jednotlivcích, ale i v teamech, které jsou tříčlenné.

Nebudu zabíhat příliš do detailů pravidel, protože by se článek stal nablble technokratickým, moudrým a v neposlední řadě by mohl odhalit nedostatky v mých vědomostech, což by bylo tristní, načež bych si musel udělit důtku a možná i s výstrahou.

Budu se zabývat jakýmsi zážitkovým pohledem člověka, který srovnává federování závodní a rekreační-oběma se pochopitelně zabývám a občas zajedu i na závody tzv. gulášové.

Doufám, že budu dostatečně soudným, že si nebudu muset nic cucat ze zakončení dlaně, nezapomenu příliš podstatných elementů a že to nakonec přežvýkáte bez újmy na zdraví i když-povinné to není.

Pokusím se jednotlivé podmínky obou pohledů popsat z obou břehů řeky, na jejímž jednom břehu budou sedět závodníci obklopení spoustou herberku a nesmyslů, které s vynaložením značného úsilí narvali do aut a pak z nich zase vydolovali.

No a na druhém břehu se jim budou posmívat rekreační fídráci, kteří často nachytají mnohem více ryb za mnohem menšího úsilí a nervů.

Všechno má své příčiny, svá pro i proti a oba druhy chytání ryb mají svůj půvab.

O obou musím říci ze svého pohledu v parafrázi, že:“Tento způsob rybaření zdá se mi poněkud šťastný“ .

Obého se zúčastňuji již několik let a nemohu pořád přijít na to, co je lepší.

Možná, že na to někdy v budoucnu jednou přijdu.

Ale spíš ne:-)